Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Stará DNA umožnila rekonstruovat podobu čínského císaře

Dynastie Severní Čou se datuje do let 557–581 n. l. Za své vlády v letech 560-578 n. l. pak nejvýznamnější panovník této dynastie císař Wu vybudoval silnou armádu a po porážce dynastie Severní Čchi sjednotil severní část Číny.
Studie zveřejněná v Current Biology nyní na základě analýzy DNA rekonstruovala, jak císař Wu vypadal, a také naznačuje, že císařova smrt ve věku 36 let mohla souviset s mrtvicí.
Císař Wu byl etnickým příslušníkem národa Sien-Pi (Xianbei), starověké kočovné skupiny, která obývala území dnešního Mongolska a severní a severovýchodní Číny. Mluvili mongolským jazykem. Za potomky Sien-Pi se považují později ve středověku Kitani.
„Někteří soudí, že Sien-Piové měli exotický vzhled, například husté vousy,“ uvádí spoluautor studie Shaoqing Wen z Fudan University v Šanghaji. „Naše analýza ale ukazuje, že císař Wu měl typické rysy obličeje národů východní a severovýchodní Asie.“
V roce 1996 objevili archeologové hrobku císaře Wu v severozápadní Číně, kde našli jeho kosti včetně téměř kompletní lebky. Díky rozvoji výzkumu staré DNA se vědcům nyní podařilo určit více než 1 milion jednonukleotidových polymorfismů (SNP), z nichž některé obsahovaly informace o císařově barvě pleti a vlasů. V kombinaci s lebkou císaře Wu tým zrekonstruoval jeho obličej ve 3D. Výsledek ukázal, že císař Wu měl hnědé oči, černé vlasy a tmavou až středně tmavou pleť.
Císař Wu zemřel ve věku 36 let a jeho syn také zemřel v mladém věku bez jasné příčiny. Někteří historici uvádějí, že císař Wu zemřel na nemoc, zatímco jiní tvrdí, že císaře otrávili jeho rivalové. Analýzou DNA císaře Wu vědci zjistili, že u císaře bylo zvýšené riziko mrtvice, což mohlo přispět k jeho smrti. Toto zjištění se shoduje s historickými záznamy, které popisují, že císař trpěl afázií, pokleslými víčky a abnormální chůzí, což jsou možné příznaky mrtvice.
Genetická analýza pak dále ukázala, že lidé z kmene Sien-Pi se při migraci na jih do severní Číny smísili s etnickými Číňany („Chany“).
Výzkumný tým dále plánuje studovat DNA lidi, kteří žili ve starověkém městě Čchang-an v severozápadní Číně. Čchang-an byl po tisíce let hlavním městem mnoha čínských říší a východním koncem Hedvábné stezky.


Rekonstrukce obličeje císaře Wu, který etnicky patřil ke kmenům Sien-Pi (Xianbei). Kredit: Pianpian Wei

Ancient Genome of the Chinese Emperor Wu of Northern Zhou, Current Biology (2024). DOI: 10.1016/j.cub.2024.02.059. https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(24)00240-9
Zdroj: Cell Press / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Asteroid, který vyhubil dinosaury, mohl současně odstartovat zemědělství mravenců

Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *