Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain
Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

NASA našla na Měsíci vodu v kráteru Clavius

SOFIA, observatoř NASA, pozoruje vesmír na infračervených délkách. Zkratka znamená Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy; dalekohled je umístěn na palubě upraveného letadla Boeing 747SP, které létá asi 14 km nad Zemí, takže mu již ve výhledu nebrání mraky. Nynější objev, právě publikovaný v Nature Astronomy, NASA avizovala dopředu, agentura ho tedy pokládá za významný. Ne že by šlo o první detekci vody na Měsíci, zajímavé však na tom je, že se ji nyní podařilo objevit na části povrchu ozařované Sluncem, nikoliv v zastíněných kráterech. Za těchto podmínek je voda samozřejmě nestabilní, takže musí existovat nějaký mechanismus, který ji sem dostal/dostává. Autoři studie uvažují o několika možnostech: vodu by se mohly dodávat mikrometeority, nebo by mohla být výsledkem reakce měsíčních hornin s vodíkem, který sem přináší sluneční vítr (s různými meziprodukty, hydroxylovými radikály, další katalýzou reakcí zářením apod.). Další otázkou ale je, v jaké formě zde pak voda přetrvává.
Kráter Clavius se nachází na přivrácené straně Měsíce na jižní polokouli. Dřívější pozorování zde již odhalila vodík, ale nepodařilo se určit, zda jde o součást molekuly vody nebo jiné formy, např. hydroxylové radikály. Nyní ale SOFIA zachytila v infračervené oblasti signál, který má vodě odpovídat jednoznačně. Zjištěná koncentrace vody v materiálu se pohybovala mezi 100 a 412 ppm (na milion), což by celkově mohlo odpovídat asi lahvi vody (3 dcl) v kubickém metru horniny na povrchu kráteru. Zdá se to hodně, nicméně i na Sahaře je vody v písku stokrát víc (poznámka PH: kolik z toho je v obou případech voda pevně vázaná v podobě hydrátů oxidů, solí…?).
Tisková zpráva NASA uvádí, že existence vody má význam i z hlediska plánování návratu na Měsíc nebo eventuálního budování místní stálé základny. Na druhé straně je ale otázka, zda stokrát menší koncentrace než v písku Sahary není z hlediska praktické dostupnosti vody totéž co nic. Přitom záleží ovšem na tom, v jaké podobě vlastně voda na Měsíci je; uvažuje se o miniaturních perličkách, ale i větších útvarech skrytých mezi zrnky měsíční půdy a chráněné tak před slunečním zářením (Poznámka PH: ale i tak je to divné, na na jakou teplotu se povrch kráteru Clavius za dne prohřeje? Možná jsou i v tomto kráteru místa skrytá ve stínech, kde ani za dne teplota nepřekročí bod mrazu, navrhuje další, související studie.).
SOFIA každopádně bude v pátrání vody na osluněných částech Měsíce pokračovat.

C. I. Honniball et al. Molecular water detected on the sunlit Moon by SOFIA, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-01222-x
Zdroj: NASA/Phys.org

Thomsonův jev závisí na směru magnetického pole

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close