Astronomové objevili nejstarší dosud pozorovanou černou díru z počátků vesmíru a zjistili, že postupně likviduje svou hostitelskou galaxii.
Mezinárodní tým vedený Univerzitou v Cambridge použil k detekci černé díry, která vznikla pouhých 400 milionů let po velkém třesku, Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST).
Skutečnost, že tato překvapivě masivní černá díra s hmotností několika milionů Sluncí existuje již tak brzy ve vesmíru, zpochybňuje podle autorů nové studie naše předpoklady o tom, jak černé díry vznikají a rostou. Astronomové se domnívají, že supermasivní černé díry, které se nacházejí v centrech galaxií, vyrostly do své současné velikosti během miliard let. Velikost této nově objevené černé díry však naznačuje, že se mohou formovat i jiným způsobem: možností je, že se již „narodí velké“, nebo mohou požírat hmotu rychlostí, která je pětkrát vyšší, než se dosud myslelo. Platí-li druhý scénář, nejspíš k tomu mohlo dojít proto, že rané galaxie obsahovaly velké množství plynu, jimž se první černé díry mohly živit.
Hostitelská galaxie GN-z11 je kompaktní galaxie, asi stokrát menší než Mléčná dráha; černá díra pravděpodobně mění celý její vývoj. Jednak spotřebovává plyn a jednak vytváří ultrarychlý vítr, který by mohl velké množství dalšího plynu odfouknout a zastavit proces tvorby nových hvězd. Galaxie by pak pomalu „zahynula“ a černí díra přišla o zdroje hmoty k dalšímu růstu…
Roberto Maiolino et al, A small and vigorous black hole in the early Universe, Nature (2024). DOI: 10.1038/s41586-024-07052-5. www.nature.com/articles/s41586-024-07052-5. On arXiv: DOI: 10.48550/arxiv.2305.12492
Zdroj: University of Cambridge / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka: Viz také úvahy, zda první černé díry se zrodily z hvězd, nebo jinak (pak by mohly rovnou vznikat větší a nepotřebovaly by tolik času k růstu): Supermasivní černé díry v centrech raných galaxií jsou mnohem hmotnější