Sciencemag.cz
Doporučujeme
Lomekwian a oldowan, co zvládnou šimpanzi a co australopitékové? Kladiva versus škrabky a čepele.
Objevy z etiopského naleziště Bokol Dora 1 si vyžadují delší komentář. Nejde totiž o nejstarší kamenné nástroje jako takové, ale o artefakty, které spojujeme jednoznačně s lidmi. V rozporu s tím, co tvrdily starší učebnice, totiž kamenné nástroje občas vyrábějí (nejen používají) i šimpanzi. Totéž pak asi činili někteří australopitékové – i když to třeba odkoukali od vedle žijících příslušníků rodu Homo.
Jenže tyto kamenné (třeba i opracované) nástroje mají povahu kladiva na roztloukání ořechů či ulit/schránek korýšů aspol. V zoologické zahradě bylo zaznamenáno, že šimpanz si opracovával valouny, aby se mu s nimi lépe házelo po návštěvnících (mimochodem stejně ale neměl vůbec trefu). Zřejmě až pro lidi jsou typické jiné způsoby opracování kamenů, kdy se z většího kusu vytvářejí různé škrabky a čepele, tedy nástroje s ostrými hranami, dále zřejmě používané hlavně pro zpracování masa, kůže, kosti, dřeva. Nejstarší fázi výroby těchto nástrojů označujeme jako oldowan podle známé olduvajské rokle. Další věc, že oproti starším obdobím (a zejména dnes oproti šimpanzům či jiným primátům) se v té době výroba kamenných nástrojů stala systematickou.
Počátky oldovanu se dosud kladly do doby asi před 2,55 milionem let. Lokalita Bokor Dora v severovýchodní Etiopii (Afar) je ovšem podle studie publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences (tisková zpráva Arizona State University) datována na 2,78 milionu let. Kdo vyráběl nástroje, to sice jistě nevíme, byly totiž objeveny u kostí zvířat. Ve stejné oblasti byly nicméně nalezeny i fosílie řazené do rodu Homo.
Krajina tehdy vypadala úplně jinak než v době, kdy zde žila známá Lucy ( Australopithecus afarensis, „její“ naleziště Hadar je od Bokor Dora necelých 50 km). Oblast vyschla, život se soustředil kolem vodních zdrojů, jinde byla suchá savana, stromy nebo les jen tu a tam. I tehdejší žirafy se prý byly nuceny život spíše trávou než listím stromů. Evoluce člověka určitě probíhala v nějaké vazbě s vývojem klimatu, technologie se ovšem objevují stejně tak jako výsledek invence. Technologie ovšem byla zřejmě úzce propojena i s biologickou evolucí, ve stejné době se našim předkům začaly zmenšovat zuby.
Nejstarší kamenné nástroje objevené v Keni jsou staré 3,3 milionu let, to jde ovšem právě o ona „kladiva“. Tato kultura se označuje jako lomekwian, nicméně její nástroje by – snad – zvládli vyrábět i současní šimpanzi. Nástroje z Bokor Dora mají už jinou povahu, dají se zařadit do oldowanu a podle autorů studie v tomto smyslu jde o nejstarší lidské nástroje (vyrobili je lidé ve smyslu příslušníků rodu Homo, pochopitelně je v tom i trochu umělého škatulkování). Lomekwian a oldowan spolu údajně mají jen málo společného, Bokor Dora nenaznačuje žádný přechod. Je tedy pravděpodobné, že technologie výroby kamenných nástrojů vznikly několikrát nezávisle na sobě. Od doby před cca 2,6 miliony let se už ovšem navazovalo a technologie se udržela.
Zdroj: Phys.org a další
David R. Braun el al., „Earliest known Oldowan artifacts at >2.58 Ma from Ledi-Geraru, Ethiopia, highlight early technological diversity,“ PNAS (2019). www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1820177116
Viz také: Kamenné nástroje jako vedlejší produkt?
