Káhirské muzeum začalo vystavovat nejstarší dosud známé egyptské papyry. Pocházejí z doby faraona Cheopse, který podle vědců vládl starobylému Egyptu před 4500 lety, oznámil před novináři egyptský ministr pro památky Chálid Ananí.
Ministr upřesnil, že 30 vzácných dokumentů objevil v roce 2013 tým egyptských a francouzských archeologů nedaleko přístavního města Suez na severovýchodě země. Texty popisují každodenní život stavitelů pyramid. Ti vybudovali i Velkou pyramidu, která se stala známou hrobkou faraona Cheopse v Gíze nedaleko Káhiry.
Papyry například popisují, jak najatí stavitelé pracovali, jak dopravovali kameny po Nilu a jeho kanálech, také jak se rozdávaly porce jídla dělníkům. „Objev (papyrů) naznačuje, že Egypt je stále bohatý na starobylé památky, které je ještě potřeba najít,“ dodal podle zahraničních agentur Anání.
Papyrus pro svou kvalitu, lehkost a skladnost brzy vytlačil ostatní psací materiály jako hliněné, dřevěné a kovové destičky. Základní surovinou pro výrobu byla stébla šáchoru papírodárného, který rostl ve starověkém Egyptě. Zde se soustředila výroba papyru, i když se pak vyvážel do celého Středomoří a byl preferovaným materiálem v celém antickém světě. Slovo papyrus pochází z koptštiny (pozdní fáze vývoje staroegyptštiny), v níž slovo papuro znamená „patřící králi“.
Poznámka PH: Papyry se nalézají snad už z doby 1. a 2. dynastie, nejsou však ještě popsané (…?)