Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kdy naši předkové začali využívat oheň? Názory se různí, někteří uvádějí až 1,8 milionu let, jiní pouze 300-400 tisíc.
V roce 2007 byly v Sima del Elefante v severním Španělsku objeveny pozůstatky lidí staré asi 1,2 milionu let. Nyní se archeologové pustili do analýzy zubních plaků. Zbytky plaků obsahují škrobová zrna i proteiny masa, z nichž nijak nevyplývá, že by tehdejší lidé (ať už je budeme řadit k libovolnému druhu Homo, dejme tomu Homo ergaster) svou potravu tepelně upravovali. Dále nebyly objeveny žádné pozůstatky uhlíkových zbytků, které svědčí o pobytu v blízkosti otevřeného ohně – takže se u ohnišť ani nehřáli.
V Africe existují starší doklady používání ohně, i když nejsou uznávány jednoznačně. Možné je, že oheň ovládaly jen některé populace, eventuálně že se znalost této technologie ztratila při migraci prvcních Homo z Afriky. Z Izraele a jižní Evropy máme důkazy o vaření potravy z doby před 800 000 lety, i když i proti nim existuje opozice.
Studie výzkumníků z University of York (hlavní autorka Karen Hardy) byla publikována v Naturwissenschaften. Autoři uvádějí, že z tepelně upravené potravy lze získat více energie, takže ovládnutí ohně by bylo lákavé dát do souvislosti s dalšími evolučními změnami, třeba růstem mozku. Také (jak zase uvádějí jiní) se tím rozšíří paleta využitelných rostlin, zkrátí doba potřebná k trávení potravy a mohou se položit zárodky dělby práce, kdy někdo se stará o oheň a jídlo připravuje, zatímco ostatní ho opatřují.
Karen Hardy speciálně uvedla, že v rozporu s přesvědčením o masovém charakteru paleodiety umožnilo vaření potravy naopak větší konzumaci rostlin obsahujících škrob. Ovšem i bez ohně jedli studovaní lidé kromě masa a hmyzu také semena trav a borovicových šišek. Související genetickou změnou, kterou by bylo zajímavé podrobněji studovat, byl vznik účinnější amylázy v lidských slinách.
Zdroj: Phys.org a další
Poznámka: Schopností lépe trávit škrob se také mimochodem výrazně odlišují psi od vlků.
