Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, kteří sem dorazili ještě před „Filipínci“ (tedy austronésany původem zřejmě z Tchaj-wanu). Přitom i když Ayta Magbukon žili dost izolovaně, nějak se s okolními obyvateli samozřejmě mísili.
Maximilian Larena z Uppsala University a jeho kolegové v rámci rozsáhlé studie prozkoumali celkem 2,3 milionu genotypů 118 různých skupin obávajících Filipíny. Vše je ale navíc komplikováno tím, že před příchodem moderních lidí možná přímo na Filipínách žili i nějací další archaičtí lidé příbuzní denisovanů. To by znamenalo, že k míšení nemuselo dojít (jen) při migraci přes Sibiř a v jihovýchodní Asii, ale i přímo na Filipínách. Pak by bylo logické, že právě zde najdeme největší podíl genů denisovanů, respektive jejich blízkých příbuzných.
„Tato zjištění odhalují složitou a propletenou historii moderních a archaických lidí v asijsko-pacifickém regionu, kde se odlišné ostrovní denisovanské populace diferencovaně mísily s příchozími Homo sapiens na více místech a v různých časových obdobích,“ uvádí průvodní tisková zpráva.
Current Biology, Larena et al.: „Philippine Ayta possess the highest level of Denisovan ancestry in the world“ https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(21)00977-5 , DOI: 10.1016/j.cub.2021.07.022
Zdroj: Cell Press / Phys.org
Poznámky PH:
Na Filipínách žil také zvláštní druh Homo luzonensis. Tito lidé byli vysocí jen asi 120 cm a připomínali „hobity“ z Flores. Na Filipínách se Homo luzonensis mohl ještě setkat i s Homo sapiens. Zde se ale žádné křížení nepředpokládá.
Šlo ovšem o velmi podrobný průzkum řady etnik. Možná udělat něco podobného na vysočině Nové Guineje, objeví se skupiny s podobným nebo ještě větším podílem genů denisovanů.