vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain
vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Nepodařilo se určit, zda srnce na okraji Prahy ulovil vlk

Analýza DNA ze vzorků, které byly minulý týden odebrány z kadaveru srnce zabitého u Radonic, ukázala profil lišky obecné. To samozřejmě neznamená, že srnce zabila liška – odebrané vzorky neobsahovaly genetický materiál lovce, kterým byl pravděpodobně vlk nebo pes. Liška se pouze přiživila na jeho kořisti.

„Identifikace predátora odběrem vzorků ze zbytků kořisti je samozřejmě velmi obtížný úkol, protože drtivá většina DNA přítomná v kadaveru je DNA kořisti, a vyskytuje se zde i DNA mrchožroutů, bakterií apod. Nejdůležitější věc je genetický materiál predátora na kadaveru vůbec najít – pokud je ve vzorku DNA predátora, s velkou pravděpodobností se ji podaří analyzovat. Metoda PCR je neuvěřitelně citlivá a stačí pár molekul DNA. Dalším faktorem je čas a teplota – čím dříve se vzorky odeberou a čím nižší je teplota, tím větší je šance na úspěšnou analýzu. V případě srnce od Radonic se podařilo odběr provést včas, teplota byla ovšem nadprůměrná,“ vysvětluje Pavel Hulva, odborník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Skutečnost, že se na kadáveru přiživují další zvířata, svědčí o pozitivním vlivu velkých predátorů na ekosystém. Kromě toho, že pomáhají s regulací přemnožené spárkaté zvěře, poskytují také potravu pro středně velké predátory či všežravce jako jsou lišky a prasata. To zase snižuje tlak na drobnou zvěř, jakou jsou třeba zajíci nebo na zemi hnízdící ptáci.

Zda se tedy skutečně jednalo o vlka nelze jednoznačně prokázat. „Srnu dokáže ulovit i pes. To ostatně dobře ilustruje video z Lužických hor, které nedávno kolovalo na sociálních sítích. Na něm strhává koloucha československý vlčák,“ poukazuje Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.

„Pokud byl predátorem vlk, pravděpodobně šlo o jedince hledajícího nové teritorium. Při svém putování mohou procházet v těsné blízkosti měst a osídlení. Není to nic neobvyklého, naše krajina je vysoce urbanizovaná a zvířata se někdy logicky dostávají až k lidské zástavbě. Oblast budeme nadále monitorovat,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Tento případ poukazuje na metodické záležitosti, důležité pro chovatele, pracovníky ochrany přírody a další, kteří mají zájem na identifikaci predátora odběrem vzorků ze zbytků kořisti.

tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

Viz také: Vlci migrují na velké vzdálenosti, i tisíce km

Laser Shock Peening pro údržbu kovových součástí

Centrum HiLASE uzavřelo licenční smlouvu se společností Lasertechnologie, kterou založil Dr.rer.nat. Jörg Körner. Nově zavedený …

One comment

  1. Pavel Houser

    ani nemusi jit o ceskoslovenskeho vlcaku, srnku dokaze ulovit kdejaky pes (treba i samojed, nemusi jit o wolfdoga, lovecke plemeno nebo psa prilis velkeho)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close