Manóza je monosacharid, izomer glukózy (přesněji řečeno je manóza epimer, čili obě molekuly se liší pouze na jednom chirálním centru). Je klíčová pro řadu fyziologických procesů, organismus si ji proto vytváří (právě z glukózy). Manóza se váže na bílkoviny, aby stabilizovala jejich strukturu a pomohla jim interagovat s jinými molekulami. Tento proces (glykosylace) je pro život nezbytný; poruchy glykosylace jsou spojeny se vzácnými, ale často život ohrožujícími chorobami.
Též již bylo zjištěno, že manóza má protirakovinné účinky.
Výzkum Sanford Burnham Prebys a Osaka International Cancer Institute nyní navrhuje, že by podávání manózy mohlo proto doplňovat onkologickou léčbu. Protože se v organismu vyskytuje přirozeně, nepředpokládá se, že by mohla mít nějaké nežádoucí vedlejší účinky.
Mechanismus, jímž manóza zabíjí nádorové buňky, dosud nebyl znám. Vědci ho odhalili na základě toho, že tento sacharid je smrtelně jedovatý pro včely medonosné, které ho nedokážou zpracovat.
Za použití geneticky upravených lidských nádorových buněk fibrosarkomu výzkumný tým zjistil, že bez enzymu potřebného k metabolizaci manózy (ten chybí právě i včelám) se nádorové buňky pomalu množí a jsou výrazně zranitelnější vůči chemoterapii. Jak se zdá, rakovinné buňky mají často porušen gen pro příslušný enzym nebo mají enzym často málo aktivní z jiného důvodu.
Zbývá prozkoumat, jakých typů rakoviny se to týká přednostně, tj. kdy by doplňková léčba manózou mohla být zvlášť účinná.
Obecně má pak nová studie vypovídat o širším potenciálu glykosylačních sacharidů pro léčbu rakoviny, což je stále se rozvíjející oblast výzkumu.
Yoichiro Harada et al, Metabolic clogging of mannose triggers dNTP loss and genomic instability in human cancer cells, eLife (2023). DOI: 10.7554/eLife.83870
Zdroj: Sanford Burnham Prebys Medical Discovery Institute / MedicalXpress.com
Už vidím tie bombastické nápisy mienkotvorných bulvárnych periodík: Jedzte cukor, vylieči vám rakovinu!!!