Gravastar by mohl vypadat jako panenka matrjoška. Kredit: Daniel Jampolski a Luciano Rezzolla

Nová teorie popisuje gravastary, konkurenci černých děr

Černé díry představují pro fyziku poněkud problém, hlavně kvůli tomu, že v jejich nitru se ukrývají singularity. Pawel Mazur a Emil Mottola navrhli v roce 2001 proto jiné než obvyklé řešení Einsteinových rovnic pole, které vedlo k objektům, jež nazvali gravitační kondenzační hvězdy – gravastary.
Na rozdíl od černých děr mají gravastary z hlediska teoretické astrofyziky několik výhod. Jsou téměř stejně kompaktní jako černé díry a gravitace na jejich povrchu je v podstatě stejně silná jako gravitace černé díry, a proto se pro všechny praktické účely černé díře velmi podobají. Gravastary nicméně nemají horizont událostí, tj. hranici, ze které už nemůže být vyslána žádná informace, a jejich jádro neobsahuje singularitu. Místo toho je střed gravastaru tvořen exotickou (temnou) energií, která vyvíjí záporný tlak na obrovskou gravitační sílu stlačující hvězdu. Povrch gravastaru představuje tenká slupka z běžné hmoty, jejíž tloušťka se blíží nule.
Teoretičtí fyzikové Daniel Jampolski a Luciano Rezzolla z Goetheho univerzity ve Frankfurtu nyní představili řešení rovnic pole obecné relativity, které dokonce popisuje existenci gravastaru uvnitř jiného gravastaru. Tomuto hypotetickému nebeskému objektu dali název „nestar“ (nested – vnořený).
„Nestar je jako panenka matrjoška. Naše řešení rovnic pole umožňuje celou řadu vnořených gravastarů,“ uvádí Daniel Jampolski. Zatímco Mazur a Mottola původně předpokládali, že gravastar má téměř nekonečně tenkou slupku tvořenou normální hmotou, skořápka hvězd typu nestar by byla poněkud tlustší.
„I kdyby nestary neexistovaly, zkoumání matematických vlastností těchto řešení nám nakonec pomůže lépe pochopit černé díry,“ dodává Luciano Rezzolla.

Daniel Jampolski et al, Nested solutions of gravitational condensate stars, Classical and Quantum Gravity (2024). DOI: 10.1088/1361-6382/ad2317)

Zdroj: Goethe University Frankfurt am Main / Phys.org, přeloženo, zkráceno

SIDM: Jiná verze temné hmoty než CDM

Teorie „samointeragující temné hmoty“ (SIDM, self-interacting dark matter) navrhuje, že částice temné hmoty na sebe …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close