Credit: CTIO/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva (Spaceengine)

Objevena nejrychlejší planetka

Astronomové objevili planetku s nejkratší oběžnou dobou ze všech známých planetek ve Sluneční soustavě. Oběžná dráha tělesa o průměru přibližně 1 km ji přitom navíc každých 113 dní přiblíží ke Slunci na vzdálenost pouhých 20 milionů kilometrů (0,13 AU). Planetka 2021 PH27 má také nejmenší střední vzdálenost (poloosu) ze všech známých planetek ve Sluneční soustavě – kratší periodu a menší poloosu má už jen Merkur.
Konkrétně má 2021 PH27 poloosu o délce 70 milionů kilometrů a její protáhlá dráha protíná dráhy Merkuru i Venuše.
Je možné, že planetka vznikla v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a gravitační poruchy vnitřních planet ji přitáhly blíže ke Slunci. Její vysoký sklon dráhy 32 stupňů však naznačuje, že by se mohlo jednat o vyhaslou kometu z vnější části Sluneční soustavy, která byla zachycena na bližší krátkoperiodickou dráhu při průletu v blízkosti některé z terestrických planet. Její dráha je pravděpodobně také dlouhodobě nestabilní a zřejmě se nakonec za několik milionů let buď srazí s Merkurem, Venuší nebo Sluncem, nebo bude gravitačním vlivem vnitřních planet vyvržena z vnitřní Sluneční soustavy.

Technické detaily: Planetku 2021 PH27 objevil Scott S. Sheppard z Carnegie Institution of Science na základě dat získaných kamerou DECam (Dark Energy Camera) umístěnou na čtyřmetrovém dalekohledu Víctor M. Blanco na Cerro Tololo Inter-American Observatory (CTIO) v Chile. Samotné snímky planetky pořídili Ian Dell’antonio a Shenming Fu z Brownovy univerzity.

Astronomové mají problém tyto vnitřní asteroidy najít, protože jsou velmi často skryty záři Slunce. „Pochopení populace asteroidů uvnitř zemské dráhy je důležité pro dokončení sčítání asteroidů v blízkosti Země, včetně některých nejpravděpodobnějších impaktorů. Některé z nich se mohou k Zemi přiblížit i za denního světla a nelze je přitom snadno objevit při většině průzkumů, které probíhají v noci, daleko od Slunce,“ uvádí S. Sheppard.

www.minorplanetcenter.net/mpec/K21/K21Q41.html
Zdroj: NOIRLab / Phys.org

Měření rozpadu beta v zrcadlových jádrech zpřesnilo vlastnosti slabé interakce

Studium slabé jaderné síly je mimořádně obtížné, protože ji „zastiňuje“ silná i elektromagnetická interakce. V …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close