Sciencemag.cz
Doporučujeme
Planety velikosti Jupiteru někdy nacházíme extrémně daleko od velmi hmotných hvězd, třeba ve vzdálenosti 100krát větší, než je Země od Slunce (pro srovnání, Pluto je na své excentrické dráze vzdáleno maximálně 49 AU). To je problém, protože podle stávajících modelů by se u obřích hvězd obří planety vyskytovat neměly – hmotné hvězdy totiž produkují takové množství ultrafialového záření, že to růst planet omezuje. Než by se plynní obři velikosti Jupitera či Saturnu stačili plně zformovat, záření by je vypařilo; kolem hmotných hvězd bychom předpokládali pouze planety menší.
Vědci z Sheffieldské univerzity nyní navrhli nové vysvětlení tohoto jevu. Podle nich hvězdy typu B tyto planety získaly od menších hvězd nebo dokonce pohltily volně se pohybující planety toulavé. První z těchto procesů by měl probíhat hlavně v oblastech vzniku hvězd, nacházejí-li se zde rodící se hvězdy blízko sebe, tj. v těch nejhustších místech. Jev jeho autoři nazvali BEAST (B-star Exoplanet Abundance Study). Třída B odpovídá modrým hvězdám asi 5krát hmotnějším než Slunce; fúze v nich běží velmi rychle, takže jasně září a vyhoří až asi za 100 milionů let.
Hmotné hvězdy mají při gravitačním přetahování se o planety oproti hvězdám velikosti Slunce pochopitelně výhodu. K loupežím planet má podle počítačových modelů docházet v průměru jednou za 10 milionů let (na hvězdotvornou oblast, a na počátku jejího vývoje; průvodní tisková zpráva ovšem nespecifikuje, jak je hvězdotvorná oblast velká).
Závěr z toho všeho zní, že exoplanetární systémy jsou tedy zřejmě ještě rozmanitější, než jsme dosud předpokládali.
Richard J Parker et al, Making BEASTies: dynamical formation of planetary systems around massive stars, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters (2022). DOI: 10.1093/mnrasl/slac086
Zdroj: University of Sheffield / Phys.org
