Hnědý trpaslík typu T, umělecká představa. Zdroj: NASA/JPL-Caltech - http://planetquest.jpl.nasa.gov/image/114. Licence obrázku public domain

Obří planety a hnědí trpaslíci vznikají jinak

Jinak řečeno, je hnědý trpaslík spíše nedorostlá hvězda, nebo přerostlá planeta? Vědci prozkoumali na základě snímků z havajských dalekohledů W. M. Keck Observatory a Subaru Telescope (Maunakea) oběžné dráhy hnědých trpaslíků a obřích exoplanet ve 27 systémech. Výsledek: hnědý trpaslík vzniká „jako hvězda“, obří exoplaneta pořád jako planeta, mezi oběma třídami objektů tedy existuje zřetelná hranice.
První přímý snímek hnědého trpaslíka se podařilo získat v roce 1995, v případě exoplanety až r. 2008. Mezi hnědé trpaslíky většinou zařazujeme tělesa s hmotnosti mezi 13 a 75 Jupitery. Nemají dostatečnou teplotu pro zapálení fúze lehkého vodíku, mohou ale přeměňovat deuterium na helium nebo dále přeměňovat lithium (dodané už při vzniku). Podle přítomné reakce i fáze vývoje mohou mít hnědí trpaslíci široké rozmezí teplot, dokonce se tu a tam objeví i (krajně spekulativní) myšlenka o obyvatelnosti jejich případné atmosféry či povrchu.
Brendan Bowler z University of Texas v Austinu a jeho kolegové nyní zkoumali, zda plynní obří vznikající na vnějších okrajích planetárních systémů jsou vlastně „malými hnědými trpaslíky“.
S pomocí speciálně vyvinutého simulačního programu Orbitize! autoři výzkumu modelovali možné dráhy obřích planet i hnědých trpaslíků. Objekty, jejichž možné oběžné dráhy se více blíží kružnicím, pravděpodobně vznikly jako planety ze zploštělého oblaku prachu a plynu obíhajícího kolem rodící se hvězdy.
Oběžné dráhy obřích planet mají tedy excentricitu blízkou 0 (tj. elipsa se blíží kružnici, tak jako obří planety ve Sluneční soustavě), naopak hnědí trpaslíci mají excentricity svých oběžných drah v širokém rozmezí, které je víceméně stejné jako v případě systémů dvojhvězd. To odpovídá scénáři, kdy se původní mračno prachu a plynu při gravitačním smršťování rozdělilo na dvě, druhá hvězda ale v některých případech byla příliš malá.
Výsledek: dosud známí hnědí trpaslíci nejsou z hlediska své evoluce přerostlé obří planety, ale hvězdy, jimž se kvůli nízké hmotnosti nepovedlo zažehnout plnohodnotnou fúzi. Rozdílná historie je stále dobře patrná na protáhlosti elipsy. Ale samozřejmě – množství vzorků zahrnutých do studie je omezené. Je možné, že v budoucnu objevíme objekty, které nám to, co teď vypadá jednoznačně, zase zkomplikují…

Brendan P. Bowler et al, Population-level Eccentricity Distributions of Imaged Exoplanets and Brown Dwarf Companions: Dynamical Evidence for Distinct Formation Channels, The Astronomical Journal (2020). DOI: 10.3847/1538-3881/ab5b11
Zdroj: W. M. Keck Observatory/Phys.org

Viz také podrobnější, ale už starší text: Subhanjoy Mohanty, Ray Jayawardhana: Záhada původu hnědého trpaslíka, Scientific American (české vydání únor 2006)
Jak vůbec dojde ke vzniku dvojhvězdy s hnědým trpaslíkem? Existují dvě hlavní teorie, podle první jsou hnědí trpaslíci menší hvězdy, které jsou posléze gravitačně „vytěsněny“/vymrštěny z mračna ven (podobné gravitační vytěsňování probíhalo i ve Sluneční soustavě). Podle druhé teorie způsobují v původním mračnu turbulence nepravidelné rozložení plynu a hnědý trpaslík je prostě zárodkem, který se náhodou ocitnul uprostřed takové menší „kapsy“.

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Na Bennu se našly kousky planetky Vesta

Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close