Sciencemag.cz
Doporučujeme
Španělští dobyvatelé sami nezavedli v obsazeném Mexiku nerovnost, pouze navázali na již existující socioekonomickou strukturu a přizpůsobili ji svým plánům, uvádí nová studie (autoři: Guido Alfani z Bocconi University a Alfonso Carballo z NEOMA Business School).
Aztécká říše vznikla ze svazku tří městských států, které časem ovládly většinu centrálního Mexika. Podrobené provincie musely platit daně, a to i ve formě dodávky lidí pro aztécké obětní oltáře. Tehdejší zemědělství bylo poměrně vyspělé, pokud jde o výnosy, ale nesmírně náročné na práci, protože nebylo známo kolo a nepoužívala se tažná zvířata.
Společnost se dělila na elitu, prostý lid a otroky. Elita měla výlučnou kontrolu nad zdroji. Daně stanovené pro jednotlivé provincie se lišily v závislosti na tom, jak se provincie stala součástí aztécké říše. Provincie, které se vojensky bránily, byly po dobytí podrobeny vyšším daním a represím.
Hlavní překážkou při posuzování výše příjmů v předkolumbovském Mexiku je samozřejmě nedostatek relevantních údajů. Aztécké archivy byly při/po dobytí země vesměs zničeny. Autoři proto odhadují příjem na hlavu v aztécké říši s využitím variability hustoty obyvatelstva na základě archeologických dat. Odhadují, že průměrný příjem na hlavu v předvečer španělského dobytí země činil ekvivalent přibližně 690 dolarů. Významné rozdíly ovšem existovaly např. i mezi městem a venkovem.
Alfani a Carballo odhadli, že před dobytím země vydělávalo 1 % nejbohatších 41,8 % celkového příjmu; 2 % nejbohatších mělo 46,6 %, 5 % nejbohatších pak 50,8 %. Podíl příjmů 50 % nejchudších činil pouze 23,3 %. Vysoce centralizovaný výběr daní vyvolával v mnohých oblastech aztécké říše takový odpor, že se jejich obyvatelé, jejichž životní úroveň byla jen o něco vyšší než životní minimum, ihned spontánně postavili na stranu Španělů.
Současná úroveň příjmové nerovnosti v Latinské Americe není podle studie tedy (jen) důsledkem kolonialismu, ale má starší původ.
Guido Alfani et al, Income and inequality in the Aztec Empire on the eve of the Spanish conquest, Nature Human Behaviour (2023). DOI: 10.1038/s41562-023-01636-3
Zdroj: Bocconi University / Phys.org
Poznámky PH:
Zcela subjektivně, mám k tomu celému řadu výhrad. Říše Aztéků neměla ve srovnání se Španěly železo, střelné zbraně, lodě schopné přeplout oceán, koně…. A vedle čistě vojensko-technologických aspektů zde byl také zvlášť ničivý vliv zavlečených chorob. Některá města (Tlaxcala, Texcoko…) samotné španělské dobytí země zvládla dobře, když se přidala na jejich stranu. Třeba zde mohla nějak přetrvávat místní kultura i politická organizace, tedy s křesťanstvím. Jenže stejně vše vzápětí rozvrátily zavlečené epidemie (v oblasti Mississippi a Amazonie takto místní kultury zanikaly prakticky i bez přímého kontaktu s Evropany).
Byl bych poslední, kdo by popíral roli ekonomických ukazatelů a příslušných čísel, jenže v určitých společnostech mají omezený smysl. Větší příjmová rovnost v situaci, kde desetitisíce lidí končí obětováni na oltářích, zase tolik pro kvalitu života běžné populace nezmění (analogicky: když kdokoliv může skončit v gulagu atd.).
Také od Aztéků odpadli jejich dosavadní spojenci, podrobené národy. Větší roli než majetková nerovnost např. mezi samotnými Aztéky tedy asi mělo, že byli nenáviděni podrobenými národy včetně jejich místních elit. (Jak jsem někde četl takový málem bonmot: podrobeným nevadilo, že musejí dodávat oběti na oltáře, ale vadilo jim, že to mají být oběti aztéckým bohům, ne těm jejich.)
Také nějak odvozovat dnešní realitu Latinské Ameriky od předkolumbovských kultur mi přijde dost mimo. Ty kultury byly přece natolik různorodé, od říše Aztéků či Inků po společnosti úplně jiného typu…
