Sciencemag.cz
Doporučujeme
Při formování Země před cca 4,5 miliardami let se veškerý přítomný fosfor vzhledem ke svých fyzikálním a chemickým vlastnostem pravděpodobně potopil do roztaveného jádra. Odkud se pak ale vzal fosfor nezbytný pro biologickou evoluci (nejen RNA/DNA, ale i fosfolipidy, ATP…)? Předpokládáme, že vznikající život využil fosfor mimozemského původu; dřívější studie navrhovaly jako jeho možný zdroj meteority.
Podle nového výzkumu by zde roli mohly sehrát i mnohem menší částice, kosmický prach. Fosfor se tímto způsobem dostává do zemské atmosféry, kde řada chemických reakcí přeměňuje tento prvek do biologicky využitelných forem (např. fosforitany a fosforečnany kovů), které se nakonec usadí na zemském povrchu. Při vstupu do atmosféry způsobuje tření vzduchu, že kosmický prach prochází procesem vypařování a tavení. Modelování tohoto procesu má potvrzovat, že kosmický prach představuje významný zdroj fosforu na zemském povrchu. Jde o zdroj trvalý, k přísunu dochází pořád, nejen v době vzniku Země/života.
Studie také odhaduje, do kterých oblastí by mohlo být ročně dodáno největší množství fosforu z kosmického prachu; prý do severních Skalistých hor, Himálaje a jižních And. Dále se uvádí, že úzká atmosférická vrstva molekul OPO (C6H5NO3, o-nitrofenol) může obklopovat Zemi ve výšce 90 km nad jejím povrchem. Existenci této vrstvy je ovšem ještě třeba potvrdit.
Ať tak či tak, otázkou je, zda v době vzniku života představoval fosfor nějak limitující prvek, který ovlivňoval rychlost prebiotické evoluce i dalšího vývoje života. V řadě prostředí fosfor dnes ovšem fosfor pro živé organismy nedostatkovým prvkem je.
John M. C. Plane et al, Phosphorus Chemistry in the Earth’s Upper Atmosphere, Journal of Geo
Zdroj: American Geophysical Union / Phys.org
