Sciencemag.cz
Doporučujeme
U řady významných zemědělských plodin pořádně nevíme, kdy a kde byly domestikovány, respektive se tato data postupně posouvají dále do minulosti.
Archeologové z Tel Aviv University a Hebrew University analyzoval nyní zbytky dřevěného uhlí z chalkolitické lokality Tel Zaf v údolí Jordánu a došli k závěru, že jde o spálené dřevo olivovníku. Olivy zde přirozeně nerostly, což znamená, že místní obyvatelé tento strom vysadili záměrně asi před 7 000 lety. Identifikace druhu stromu je podle autorů studie i v dřevěném uhlí jednoznačná. Vedle olivovníků byly objeveny i pozůstatky fíkovníku.
Hlavní autorka studie Dafna Langgut k tomu uvádí: „Olivovníky rostou ve volné přírodě na území Izraele, ale v údolí Jordánu ne. … V archeobotanice se to /rostlina mimo její přirozený výskyt/ považuje za důkaz domestikace, což znamená, že zde máme nejstarší doklad domestikace olivovníku. Podařilo se identifikovat také mnoho zbytků mladých fíkových větví. Fíkovník sice v údolí Jordánu přirozeně rostl, ale jeho větve neměly velkou hodnotu ani jako palivové dříví, ani jako surovina pro výrobu nástrojů nebo jiných předmětů, takže lidé neměli důvod sbírat jich velké množství a nosit je do vesnice. Jde zřejmě o doklad prořezávání, což je metoda, která se dodnes používá ke zvýšení výnosu ovocných stromů.“
Tel Zaf byla velká prehistorická vesnice ve středním údolí Jordánu jižně od Bejt Še’anu, obývaná před 7 200 až 6 700 lety. Na místě byly objeveny velké domy s nádvořími, každý s několika sýpkami na uskladnění plodin. Kapacita skladů byla dle autorů studie až dvacetkrát větší než kalorická spotřeba jedné rodiny (PH: hrubé odhady, jistěže). Vesnice byla tedy velmi bohatá, alespoň na tehdejší dobu, bohatství dokázala hromadit. Přímo zde se vyráběla složitá keramika, jiná keramika se dovážela z oblasti obejdské kultury v Mezopotámii (PH: ta tehdy ještě nedosáhla vrcholu, nicméně v Mezopotámii už tehdy stála málem města, údolí Jordánu nebylo středem světa), obsidián z Anatolie, z Kavkazu měď (z ní se našlo šídlo, kov zase určující roli nehrál).
Každopádně předpokládané sady olivovníků a fíkovníků mají souviset s místním blahobytem, Ovocné stromy začnou dávat úrodu až nějaký čas od vysazení, ne každá společnost si může počáteční investici dovolit. Sad na rozdíl od pole, které se každý rok sklidí a znovu oseje, asi souvisí i s nějak jinak chápaným vlastnictvím půdy (předávání potomkům), obecně s přechodem na složitěji strukturovanou společnost. Olivy, olivový olej nebo sušení fíky se také vzhledem ke své trvanlivosti hodí k dálkovému obchodu. Takové produkty lze též lépe centrálně spravovat, redistribuovat, vybírat jako daň… Na místě se navíc našla pečeť (PH: označení vlastnictví/evidence), jeden z prvních dokladů této technologie. Takže pěstování oliv bylo zřejmě spojené s další dělbou práce, snad rozdělením společnosti na zemědělce, obchodníky, úředníky, počínající administrativou… (Ať už šlo o jakoukoliv kauzalitu nebo posilující se kladnou zpětnou vazbu.)
Dafna Langgut et al, 7000-year-old evidence of fruit tree cultivation in the Jordan Valley, Israel, Scientific Reports (2022). DOI: 10.1038/s41598-022-10743-6
Zdroj: Tel-Aviv University / Phys.org
Poznámky PH:
Jak ovoce třeba v (střední) Evropě? Objevily se ovocné sady až také ve společnosti nějak bohaté (řekněme, že ne v neolitu, ale až v eneolitu, dobře bronzové…)? I když některé plané stromy rostly všude kolem, možná ovoce sloužilo i na zákvas…? Zřejmě také ovoce nikdy nehrálo ve střední Evropě takovou roli jako kombinace fíky/víno/olivy ve Středomoří?
Jinak v Egyptě prý třeba olivy zavedli až Řekové, četl jsem (Egypťané měli olej ze sezamu), ale to už také platit nemusí. (Také proč by to tak vůbec mělo být, vzhledem k dlouhotrvajícímu intenzivnímu kontaktu Egypta a syrskopalestinské oblasti?)
V případě výše zmíněných fíků je to ovšem ještě komplikovanější, jejich pěstování může být ještě starší, podle jiných studií se objevilo spolu s obilninami nebo ještě před nimi (to asi nebude převládající názor, nicméně analogicky, jako se v mezolitu už „něco pěstovalo“ ve střední Evropě – kotvice, líska – mohly podobnou roli hrát fíky, jinde banánovník). Fíky z Gilgal I (též údolí Jordánu, kousek od Jericha) mají být z domestikovaného stromu a staré 11 400 let. Čili spojovat domestikaci fíkovníku s „přechodem od neolitu k civilizaci“ je také sporné. Ale to už opravdu na okraj.
„Před 7000 lety“ je správně.
dekuji, a hned v titulku 🙁