Kde je nejvíce vody, omezíme-li se na vnitřní Sluneční soustavu? Samozřejmě na Zemi, na druhém místě je pak planetka Ceres, největší objekt pásu asteroidů (průměr 930 km). Nyní zde byly nalezeny nové důkazy o existenci organických látek.
Ceres navíc vykazuje geologickou aktivitu. Před 6 lety ukončila jeho průzkum mise NASA Dawn. Od té doby vědci diskutují o původu a vývoji planetky; tento svět je samozřejmě potenciálně významný i z pohledu astrobiologů. Ceres je díky svým fyzikálním a chemickým vlastnostem spojován s typem meteoritů bohatých na sloučeniny uhlíku: uhlíkatými chondrity. Tyto meteority jsou považovány za pozůstatky materiálu, z něhož se přibližně před 4,6 miliardami let formovala celá Sluneční soustava.
Nová studie s využitím dat z sondy Dawn a inovativní metodiky identifikovala 11 nových oblastí, které naznačují existenci vnitřního rezervoáru organických materiálů na planetce.
V roce 2017 objevila sonda Dawn v blízkosti kráteru Ernutet na severní polokouli Ceresu (Cerery je možná správně, ale nepoužívá se) organické sloučeniny, což vyvolalo diskuse o jejich původu. Jedna z hlavních hypotéz navrhovala exogenní původ a předpokládala, že tyto materiály byly dodány nedávnými dopady komet nebo asteroidů bohatých na organické látky. Nový výzkum se však zaměřuje na druhou možnost: že organický materiál vznikl uvnitř Ceresu a byl uložen v nějakém „zásobníku“ chráněném před (destruktivním) slunečním zářením.
„Ceres bude hrát klíčovou roli v budoucím výzkumu vesmíru. Zdejší voda, přítomná ve formě ledu a možná i kapaliny pod povrchem, činí z planetky zajímavou lokalitu pro průzkum zdrojů,“ říká spoluautor nové studie Juan Luis Rizos z Instituto de Astrofísica de Andalucía. „V kontextu kolonizace vesmíru by Ceres mohl sloužit jako mezipřistání nebo zdrojová základna pro budoucí mise na Mars či jinam.“
Většina nově objevených oblastí s výskytem organických látek se nachází v blízkosti kráteru Ernutet, v rovníkové oblasti, kde byly více vystaveny slunečnímu záření než organické materiály, které byly v kráteru identifikovány dříve. Dlouhodobé vystavení slunečnímu záření a slunečnímu větru pravděpodobně vysvětluje slabší zjištěné signály (poznámka: =proto bylo potřeba nových citlivějších metod, aby se je podařilo identifikovat). Další analýzy mají vést k závěru, že jde o materiály pocházející z hlubin Ceresu. Organické látky tedy mají mít endogenní původ.
Pomocí laboratorních experimentů autoři studie dále prokázali, že organické sloučeniny se pod vlivem slunečního záření v podmínkách Ceresu rozkládají rychleji, než se dosud odhadovalo. Vzhledem ke zjištěnému množství a pozorované úrovni degradace se tedy nabízí závěr, že organický materiál musí pod povrchem Ceresu existovat ve velkém množství.
Tak či onak, Ceres asi není „inertní svět“ – alespoň podle tétp studie.
J. L. Rizos et al, New Candidates for Organic-rich Regions on Ceres, The Planetary Science Journal (2024). DOI: 10.3847/PSJ/ad86ba
Maria Cristina De Sanctis et al, Recent replenishment of aliphatic organics on Ceres from a large subsurface reservoir, Science Advances (2024). DOI: 10.1126/sciadv.adp3664
Zdroj: Instituto de Astrofísica de Andalucía / Phys.org, přeloženo / zkráceno
„Ceres mohl sloužit jako mezipřistání nebo zdrojová základna pro budoucí mise na Mars či jinam.“
Mise na Mars ??
Ceres obíhá mezi Marsem a Jupiterem-
no ja si to nevymyslel, opravdu to je v puvodnim tiskove zprave. proste treba jako zdroj vody pro mise na mars, si predstavuju…