Sciencemag.cz
Doporučujeme
Porcovali mastodonta dávní řezníci? Nálezy z jižní Kalifornie údajně naznačují přítomnost člověka v Americe už v době před asi 130 000 lety – nebo jinak řečeno, asi o 115 000 let dříve, než jsme si zatím mysleli. Co si o tom máme myslet teď? Není Nový svět tedy až tak docela nový?
Bod první, samotné časnější osídlení než cloviská kultura by nebylo nijak překvapivé; pokud do Austrálie dorazili lidé před 50 000 lety (a bylo třeba připlout po moři a ani v glaciálu s nižší hladinou se to rozhodně nedalo zařídit jen jako plavba mezi pevninami, které jsou na dohled), proč by nemohli do Severní Ameriky (třeba) o 10 000 let později? Však ve starších knihách o předkolumbovské Americe se běžně uvádělo, že první doklady osídlení jsou staré asi 35-40 tisíc let, jenže příslušné nálezy (hlavně ohniště) posléze přestaly být spojovány s člověkem.
Bod druhý, ani nový nález není zrovna přesvědčivý. Nejde o žádné kostry ani nástroje, respektive pouze o kosti mastodonta (objeveno v Cerruti u San Diega už v roce 1992, publikováno ale až nyní). Jsou prý rozkouskované tak, že to museli udělat pravěcí řezníci svými kladívky a kovadlinami. Pomiňme, zda takový nález bude nakonec všeobecně akceptován, moc přesvědčivě to nepůsobí. Na druhé straně, článek (Steven R. Holen a kolektiv) byl publikován v Nature, takže tomu alespoň na chvíli věřme. Také lze ironicky podotknout, že ještě dobře, že žádné lidské pozůstatky se nenašly, protože v opačném případě by nejspíš došlo na tahanice s jakýmsi indiánským kmenem, zda vůbec vědci mohou zkoumat ostatky „předků“ a nevěděli bychom nic, potomci mastodontů žádné protesty nevznášejí.
Bod třetí, dílem předků Indiánů ovšem kalifornské řeznictví určitě není. Řekněme, že anatomicky moderní Homo sapiens už v té době v Africe žil (možná i to je tvrzení trochu s odřenýma ušima), ale nějaké migrace Homo sapiens z Afriky začaly až tak před 70 000 lety, respektive nemáme jediný doklad pro dřívější datum. Kdo to tedy porcoval mastodonta, alespoň jde-li opravdu o dílo lidí? Samotné způsoby opracování kostí nám moc nepomůžou, protože by se to prý dalo udělat i kladivy používanými v Africe už před 1,5 milionem let.
Nabízejí se v zásadě následující možnosti:
Homo erectus (pronikl daleko do Asie)
Neandrtálci či denisované, respektive lidé jim podobní. To se zdá být nejpravděpodobnější, už vzhledem k datování nálezu. Oba tyto druhy člověka byly už dost podobné Homo sapiens, nakonec docházelo i ke křížení. Proč by nemohli proniknout i do Ameriky (suchou nohou v glaciálu, plavbou mezi aleutskými ostrovy nebo ještě jinak), když se „hobiti“ s mozkem australopitéka dokázali přeplavit na Flores.
Osídlování Ameriky lidmi určitě mohlo být složitější, s více vlnami před cloviskou kulturou, ale tak staré doklady člověka jsou naprosto ojedinělé. Takže i kdyby se nakonec paleoantropologové shodli a rozsekané kosti uznali jednoznačně za dílo člověka, včetně příslušného datování (o čemž sám pochybuji), nejspíš šlo prostě o izolovanou populaci, která vymřela. Což se v historii rodu Homo dělo běžně a tento předpoklad vyslovili i autoři právě publikované studie.
Homo sapiens se ovšem cestou do Ameriky s denisovany setkal a částečně křížil v Asii. Různí „indiáni“ mohou být potomky různých migračních vln. Nedávno např. byly publikovány genetické studie, podle nichž určité amazonské kmeny jsou speciálně příbuzné populacím Austrálie – zřejmě mj. právě přes geny denisovanů. Pozdější vlny lidí osídlujících Ameriku pak mohly tyto starší osadníky postupně zatlačit do odlehlejších, izolovanějších oblastí, respektive jinde došlo k dalšímu míchání genů a původní specifický genetický „otisk“ zmizel.
Zdroj: Phys.org a další
