Sciencemag.cz
Doporučujeme
Původ tak dlouhé periody signálu zůstává záhadou; hlavními podezřelými jsou dva typy hvězd – bílí trpaslíci a neutronové hvězdy.
Australští vědci z University of Sydney a australské národní vědecké agentury CSIRO objevili něco, co je pravděpodobně neutronová hvězda. Je ale rozhodně podivná, takže kdoví. Žádná jiná neutronová hvězda vysílající rádiové záření z více než 3 000 dosud objevených totiž nerotuje tak pomalu. Neodpovídá to současným popisům chování rádiových neutronových hvězd.
Vzhledem k extrémní situaci („extrémní fyzice“), v nichž hmotné hvězdy kolabují, se neutronové hvězdy obvykle otáčejí závratně rychle – trvá jim jen několik sekund nebo i zlomky sekundy.
Nový objev byl učiněn pomocí dalekohledu CSIRO ASKAP, který pracuje v rádiové oblasti spektra. Spoluautor studie Emil Lenc uvedl, že nebýt unikátní konstrukce ASKAP, příslušný zvláštní objekt by se objevit vůbec nepodařilo: „Současně jsme sledovali zdroj gama záření a hledali rychlý rádiový záblesk, když jsem si v datech všiml tohoto objektu, který pomalu blikal. Tři velmi odlišné věci v jednom zorném poli. ASKAP je jedním z nejlepších radioteleskopů na světě pro tento druh výzkumu, protože neustále skenuje velkou část oblohy, což nám umožňuje odhalit jakékoli anomálie.“
Původ tak dlouhé periody signálu zůstává záhadou; hlavními podezřelými jsou dva typy hvězd – bílí trpaslíci a neutronové hvězdy. „Zajímavé je, že tento objekt vykazuje tři odlišné emisní stavy, z nichž každý má vlastnosti zcela odlišné od ostatních. Zásadní roli při rozlišování těchto stavů sehrál radioteleskop MeerKAT v Jižní Africe. Kdyby signály nevycházely ze stejného místa na obloze, nevěřili bychom, že se jedná o stejný objekt, který tyto odlišné signály produkuje,“ dodala k tomu Manisha Caleb z University of Sydney.
Přestože by pozorovaný signál mohl produkovat izolovaný bílý trpaslík s mimořádně silným magnetickým polem, je překvapivé, že by takové hvězdy nebyly nikdy objeveny v naší větší blízkosti. Naopak neutronová hvězda s extrémním magnetickým polem může pozorované emise vysvětlit poměrně elegantně.
Ačkoli je tedy pravděpodobným vysvětlením pozorování pomalu rotující neutronová hvězda, vědci uvedli, že nemohou ani vyloučit, že objekt je součástí binárního systému s neutronovou hvězdou nebo jiným bílým trpaslíkem. K definitivnímu rozhodnutí, zda se jedná o neutronovou hvězdu nebo bílého trpaslíka, bude zapotřebí dalšího výzkumu.
Caleb, M. et al. An emission state switching transient with a 54 minute period‘, Nature Astronomy (2024). DOI: 10.1038/s41550-024-02277-w. www.nature.com/articles/s41550-024-02277-w
Zdroj: University of Sydney / Phys.org
