Sciencemag.cz
Doporučujeme
Atomové hodiny v kombinaci s přesnými astronomickými měřeními odhalují, že délka dne se neustále mění. V posledních několika desetiletích se zrychlila rotace Země, což dny zkracuje; v červnu 2022 jsme dokonce zaznamenali rekord, nejkratší den za poslední zhruba půlstoletí: 19. června byl den kratší o 1,59 milisekundy, čehož si všimla i všeobecná média. (Poznámka: dnem se zde samozřejmě myslí „den+noc“, odchylka od cca 24 hodin.)
Jenže i tak, jak upozorňuje The Conversation, se v roce 2020 trend obrátil a od té doby se délka dne v průměru zase prodlužuje.
Délku dne samozřejmě ovlivňuje celá řada věcí. V geologickém měřítku se otáčení Země stále zpomaluje (v důsledku ztráty energie při slapových jevech/tření). Změna činí asi 2,3 milisekundy za století. Viz také: Vznik komplexního života na Zemi může souviset s délkou dne
Posledních 20 000 let ale působí v opačném směru jiný proces, který rotaci zrychluje. Když skončila poslední doba ledová, tání polárních ledových příkrovů snížilo povrchový tlak a zemský plášť se začal postupně posouvat směrem k pólům. (Poznámka: rotace související s tím, jak je hmotnost soustředěna vzhledem k ose otáčení, podobné efektu, jimiž zrychlují krasobruslaři, přiblížením rukou k tělu). Odpovídající změna se odhaduje asi na 0,6 milisekundy za století.
Zemětřesení mohou změnit délku dne rovněž, i když obvykle jen o malé množství. Například velké zemětřesení Tóhoku v Japonsku v roce 2011 pravděpodobně zrychlilo rotaci Země o relativně nepatrných 1,8 mikrosekundy. Kromě těchto rozsáhlých změn má v kratších obdobích na rotaci Země významný vliv také počasí a klima, které způsobují změny v obou směrech. Čtrnáctidenní a měsíční slapové cykly přemisťují hmotu kolem planety, což způsobuje změny délky dne až o milisekundy v obou směrech. Silný vliv má pohyb naší atmosféry a svou roli hrají také oceánské proudy. Sezónní sněhová pokrývka a srážky nebo odčerpávání podzemní vody hrají také svou roli.
„Překvapivé odhalení však nastane, jakmile odečteme kolísání rychlosti rotace, o kterém víme, že k němu dochází v důsledku přílivu a odlivu a sezónních vlivů. Přestože Země dosáhla svého nejkratšího dne 29. června 2022, zdá se, že dlouhodobá trajektorie se od roku 2020 posunula od zkracování k prodlužování,“ uvádí The Conversation.
A tomu už nerozumíme skoro vůbec. Mohlo by být způsobena změnami v povětrnostních systémech, kdy dochází k událostem typu La Niña – jenže k nim docházelo již dříve. Mohlo by jít o zvýšené tání ledovců, ačkoli ani zde se v roce 2020 nestalo nic zásadního. Mohlo by to souviset s obrovským výbuchem sopky na Tongu, který do atmosféry dodal obrovské množství vody? Jenže k téhle události došlo až v lednu 2022. Dále se uvažuje o vlivu jevu Chandler Bobble, což je pohyb geografických zemských pólů, respektive změny osy rotace, které mají periodu asi 430 dnů. A nebo zde žádná speciální příčina není (což považují za pravděpodobné autoři článku níže), prostě se řada náhodných jevů a jevů s různými periodami zrovna nějak sešla.
Věc má samozřejmě i prakticky význam pro aplikace typu GPS, které se pak v důsledku kolísání délky dne musejí čas od času upravovat pomocí „přestupných sekund“ apod.
Zdroj: Matt King, Christopher Watson: The length of Earth’s days has been mysteriously increasing, and scientists don’t know why; The Conversation a další
Nemohlo by to být tím, že v blízkosti pólů roztálo trochu ledu, voda natekla dál od osy otáčení a Země se zpomalila jako když krasobruslař na konci piruety roztáhne ruce?
A co takhle měsíc,nemohl by vlastní gravitací ovlivnit tyto hodnoty?