(c) Graphicstock

Pozemský den se teď kupodivu prodlužuje, nikdo neví proč

Atomové hodiny v kombinaci s přesnými astronomickými měřeními odhalují, že délka dne se neustále mění. V posledních několika desetiletích se zrychlila rotace Země, což dny zkracuje; v červnu 2022 jsme dokonce zaznamenali rekord, nejkratší den za poslední zhruba půlstoletí: 19. června byl den kratší o 1,59 milisekundy, čehož si všimla i všeobecná média. (Poznámka: dnem se zde samozřejmě myslí „den+noc“, odchylka od cca 24 hodin.)
Jenže i tak, jak upozorňuje The Conversation, se v roce 2020 trend obrátil a od té doby se délka dne v průměru zase prodlužuje.
Délku dne samozřejmě ovlivňuje celá řada věcí. V geologickém měřítku se otáčení Země stále zpomaluje (v důsledku ztráty energie při slapových jevech/tření). Změna činí asi 2,3 milisekundy za století. Viz také: Vznik komplexního života na Zemi může souviset s délkou dne
Posledních 20 000 let ale působí v opačném směru jiný proces, který rotaci zrychluje. Když skončila poslední doba ledová, tání polárních ledových příkrovů snížilo povrchový tlak a zemský plášť se začal postupně posouvat směrem k pólům. (Poznámka: rotace související s tím, jak je hmotnost soustředěna vzhledem k ose otáčení, podobné efektu, jimiž zrychlují krasobruslaři, přiblížením rukou k tělu). Odpovídající změna se odhaduje asi na 0,6 milisekundy za století.
Zemětřesení mohou změnit délku dne rovněž, i když obvykle jen o malé množství. Například velké zemětřesení Tóhoku v Japonsku v roce 2011 pravděpodobně zrychlilo rotaci Země o relativně nepatrných 1,8 mikrosekundy. Kromě těchto rozsáhlých změn má v kratších obdobích na rotaci Země významný vliv také počasí a klima, které způsobují změny v obou směrech. Čtrnáctidenní a měsíční slapové cykly přemisťují hmotu kolem planety, což způsobuje změny délky dne až o milisekundy v obou směrech. Silný vliv má pohyb naší atmosféry a svou roli hrají také oceánské proudy. Sezónní sněhová pokrývka a srážky nebo odčerpávání podzemní vody hrají také svou roli.
„Překvapivé odhalení však nastane, jakmile odečteme kolísání rychlosti rotace, o kterém víme, že k němu dochází v důsledku přílivu a odlivu a sezónních vlivů. Přestože Země dosáhla svého nejkratšího dne 29. června 2022, zdá se, že dlouhodobá trajektorie se od roku 2020 posunula od zkracování k prodlužování,“ uvádí The Conversation.
A tomu už nerozumíme skoro vůbec. Mohlo by být způsobena změnami v povětrnostních systémech, kdy dochází k událostem typu La Niña – jenže k nim docházelo již dříve. Mohlo by jít o zvýšené tání ledovců, ačkoli ani zde se v roce 2020 nestalo nic zásadního. Mohlo by to souviset s obrovským výbuchem sopky na Tongu, který do atmosféry dodal obrovské množství vody? Jenže k téhle události došlo až v lednu 2022. Dále se uvažuje o vlivu jevu Chandler Bobble, což je pohyb geografických zemských pólů, respektive změny osy rotace, které mají periodu asi 430 dnů. A nebo zde žádná speciální příčina není (což považují za pravděpodobné autoři článku níže), prostě se řada náhodných jevů a jevů s různými periodami zrovna nějak sešla.
Věc má samozřejmě i prakticky význam pro aplikace typu GPS, které se pak v důsledku kolísání délky dne musejí čas od času upravovat pomocí „přestupných sekund“ apod.

Zdroj: Matt King, Christopher Watson: The length of Earth’s days has been mysteriously increasing, and scientists don’t know why; The Conversation a další

Viz také: Zemské jádro se točí jinak, než jsme si mysleli

Thomsonův jev závisí na směru magnetického pole

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův …

2 comments

  1. Tomáš Pilař

    Nemohlo by to být tím, že v blízkosti pólů roztálo trochu ledu, voda natekla dál od osy otáčení a Země se zpomalila jako když krasobruslař na konci piruety roztáhne ruce?

  2. A co takhle měsíc,nemohl by vlastní gravitací ovlivnit tyto hodnoty?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close