Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová data mají ukazovat na úzkou souvislost mezi podílem organické hmoty pohřbené v sedimentech a změnami ve výskytu supernov. Tato souvislost je patrná v průběhu posledních 3,5 miliardy let a podrobněji zdokumentovaná během předchozích 500 milionů let.
Spojitost má být podle nové studie výsledkem toho, že supernovy ovlivňují pozemské klima. Vysoký počet výbuchů supernov v našem okolí vede k chladnějšímu klimatu s výrazným rozdílem teplot mezi rovníkem a polárními oblastmi. To má za následek silné větry a promíchávání oceánů, což usnadňuje přísun limitujících živin do biologických systémů. Vysoká koncentrace živin pak vede k větší bioproduktivitě a rozsáhlejšímu pohřbívání organických látek v sedimentech. Teplé klima znamená naopak slabší větry a menší míchání oceánů, nižší přísun živin, nižší bioproduktivitu a menší pohřbívání organických látek.
Přesun organické hmoty do sedimentů dále znamená, že se na její rozklad nespotřebuje kyslík, takže vše se projeví vyšším obsahem kyslíku v atmosféře. Se supernovami tedy nějak – alespoň dle nové studie – souvisí i kyslík, jehož vysoká koncentrace zase přímo umožnila vznik složitého života (eukaryotické buňky i prvních mnohobuněčných organismů).
Co se týče koncentrace živin v oceánech, ta se zjišťovala měřením stopových prvků v pyritu (FeS2), usazeném v černých břidlicích, které sedimentují na mořském dně. Odhadnout podíl organického materiálu v sedimentech je možné měřením poměru 2 izotopů uhlíku, 13C a 12C. Život dává přednost lehčímu atomu uhlíku.
Četnost supernov může v geologických časových měřítkách kolísat až o stovky procent. Základní mechanismus jejich vlivu na pozemské klima zřejmě funguje tak, že intenzivnější kosmické záření napomáhá k ionizaci atmosféry, což přispívá ke vzniku aerosolů v atmosféře a tím i většímu výskytu mraků. To pak zase způsobuje ochlazení, protože na zemský povrch dopadne méně energie ze Slunce.
Henrik Svensmark, Supernova Rates and Burial of Organic Matter, Geophysical Research Letters (2022). DOI: 10.1029/2021GL096376
Zdroj: Technical University of Denmark / Phys.org
Nakonec vědci prokážou určitou oprávněnost astrologie. Bez legrace.
tak pokud opravnenosti astrologie myslite treba to, ze bude nejaky statisticky rozdil napr. mezi lidmi, co se narodi v lete nebo v zime (v minulosti jiste jeste vetsi nez dnes), tak to asi jo. ale to je tak vsechno.
a taky samozrejme neni jedno, zda se narodite na konci prosince nebo na zacatku ledna (ve sportu pak zarazeni do ruznych kategorii), nebo konec srpna vs. zacatek zari (kdy se jde do skoly). jinak ad sezonna: ruzne sezonni choroby deti a tehotne matky. v minulosti i tehotne zeny sezonne pracovaly na poli, ruzna vyziva leto/zima. i treba to, ze deti zplozene behem letnich mesicu se treba statisticky rodi rodicum trochu jineho typu (potkali se u rybnika). (ale nejspis pak tento „astrologicky“ vliv bude ruzny pro ruzna obdobi a oblasti, vyraznejsi dejme tomu u inuitu nebo v obdobi valek, kdy kdo rukuje, to hodne ovlivni osud cloveka apod.)