Sciencemag.cz
Doporučujeme
Následující paradox se dnes nejčastěji popisuje na příkladu Facebooku, kde je vidět zvlášť názorně. Pokud se podíváte na počet svých přátel a počet přátel jejich přátel, prý téměř vždy zjistíte, že vaši přátelé jích mají více než vy. (Poznámka PH: Sám FB ani jiné sociální sítě nepoužívám, čili nijak neověřuji na vlastním příkladu.) To je samozřejmě divné ,logicky by tento trend měl pokračovat i u přátel těchto přátel, což je ještě divnější. Jak celý paradox vysvětlit?
Za vším má stát čistě matematika. Dejme tomu, že se náhodně chcete chytit nějakého visícího provazu, přičemž různí lidé rozvěšují různý počet provazů. Čím více provazů, tím větší je pravděpodobnost, že se s někým propojíte. Čili k výše uvedenému efektu už postačuje samotná statistika, respektive právě ta náhodnost vzniku propojení (nebo ještě jinak: role náhodnosti, a ta jistě nějaká je). Spíše se spřátelíte s někým, kdo je sám přátelský. Kdo má 0 přátel, má i nulovou pravděpodobnost, že se stane vaším přítelem. Když vyjdete ven, potkáte spíše lidi, kteří chodí ven víc, méně často ty, kteří skoro nevycházejí (PH: platilo by to i zde? V průměru tedy stráví venku více času než vy?)
Celý jev je samozřejmě starší než Facebook a popsán byl už v 90. letech 20. století (autor Scott L. Field). Ono je to celé, jak upozorňuje nová studie Santa Fe Institute a University of Michigan (George Cantwell, Alec Kirkley a Mark Newman ), ještě o něco divnější. Sociálnost pozitivně koresponduje třeba s atraktivitou nebo bohatstvím. Takže naši přátelé jsou v průměru bohatší a atraktivnější než my, a jejich přátelé… zřejmě vždycky dojdeme jen k několika málo „top“ lidem, pro které tento paradox neplatí. Průměr a průměrování prostě funguje jinak, než bychom čekali. Nicméně autoři nové studie se především soustředili nikoliv na průměr, ale na konkrétní distribuce hodnot v různých prostředích.
Jak se ukázalo, v různých prostředích, ať už online nebo offline, popsaný mechanismus vstupuje do hry v odlišné míře. Podle výzkumu jsou nám naši skuteční přátelé z off-line světa mnohem podobnější než „přátelé z Facebooku“. Příslušný paradox bude tedy hrát menší roli, budou mít zhruba stejně přátel jako my nebo jen o málo více. (Naopak konkrétní čísla pro Facebook z roku 2011 dle Die Zeit: průměrný uživatel má 195 přátel, mezi nimi je ale průměrný počet 635 přátel, 93 % uživatelů má méně přátel, než kolik jich v průměru mají jejich přátelé. Zde je asymetrie obrovská.)
Naši skuteční přátelé budou podobně úspěšní jako my, přátelé z FB mnohem úspěšnější a vyššího společenského postavení. Než se člověk chytí za hlavu, jaký je tragéd, měl by promyslet, jakou povahu má skupina/síť, v niž provádí srovnání (poznámka: nebo prostě nepoužívat FB či vůbec neprovádět takové poměřování, jistěže).
George T Cantwell et al, The friendship paradox in real and model networks, Journal of Complex Networks (2021). DOI: 10.1093/comnet/cnab011
Zdroj: Santa Fe Institute / Phys.org a další
Poznámky PH:
Co kdybychom do modelu zařadili asymetrii: přátelství nemusí být vzájemné?
Hraje zde roli, že nelze mít méně přátel než 0?
Ale jinak vzato – tvrzení, že naši skuteční přátelé jsou nám podobnější, není také samozřejmé. Je zde také náhodnost (místo bydliště, škola, povolání – někde jste se museli potkat). Naopak se předpokládalo, že skrze nové technologie se seznámíte s lidmi podobnějšími (což bude jistě platit pro tematické diskusní skupiny, nikoliv ale pro přátele na FB?). Co úloha přínosů/nákladů v off-line světě vs. na FB?
