Sciencemag.cz
Doporučujeme
Neutrina a antineutrina se prý nechovají tak docela stejně. Mohlo by to nějak vysvětlit, proč kolem nás nepozorujeme stejně hmoty a antihmoty a neustále neanihilují?
Nové experimenty prý naznačují, že vlastnosti neutrin a antineutrin nemusejí být úplně zrcadlové. Laik tomu samozřejmě může těžko rozumět (Jsou to pak vůbec antineutrina? Navíc o neutrinech se vědci málem ještě ani neshodli, zda mají nenulovou klidovou hmotnost… A nejsou takové kuriózní výsledky pravděpodobnější nějakou chybou měření, viz i experiment s překonáním rychlosti světla v roce 2011 – kde hlavní roli hrála právě neutrina…), nicméně s těmito výhradami pokračuje dále podle původního článku. Příslušnou tiskovou zprávu vydala Imperial College London a popisuje výsledky experimentů T2K z japonských laboratoří J-Parc. Vědci zde sledují proud neutrin i antineutrin detektorem Super-Kamiokande, který je vzdálen 295 km od zdroje.
Neutrina během této cesty oscilují. Známe tři typy neutrin, elektronové, mionové a taunové. Klíčové na novém měření je, že oscilacemi vzniká více elektronových neutrin než elektronových antineutrin, což naznačuje právě možnou asymetrii vlastností částice a antičástice. Protože by šlo o fundamentální výsledek, bude třeba experiment zopakovat, zvýšit citlivost detektoru, podívat se na metody vyhodnocování atd.
Zdroj: Phys.org
Poznámka PH: Nejjednodušší vysvětlení je výběrový efekt. Život našeho typu může existovat pouze tam, kde je dostatek (anti)hmoty, tj. obě formy musejí být ve značné nerovnováze, aby vůbec mohly vzniknout stabilní uspořádané struktury od galaxií po molekuly. Ale fyzikové samozřejmě touží po fundamentálnějším vysvětlení, v tom výše je určitá bezradnost.
