Sciencemag.cz
Doporučujeme
Že se starším matkám (míněno: po třicítce) rodí větší podíl dvojčat, je empiricky doložený fakt. Z hlediska evoluční biologie se to dá vysvětlit hned několika mechanismy (částečně souvisejícími), jde ale o to vybrat ten správný.
V zásadě lze třeba navrhnout stejný mechanismus, který vede k většímu množství postižených dětí starších matek – organismus (geny ženy) volí mezi kvalitou a kvantitou. Zvyšuje-li se pravděpodobnost, že další potomek už nebude, vyplatí se genům zkusit alespoň nějakého potomka. Stejně tak volba mezi kvalitou a kvantitou by upřednostňovala i geny, které u starších matek budou jako svou strategii pro předání do další generace více tolerovat/preferovat dvojčata.
Nové vysvětlení je trochu odlišné. Dvojčata zde nejsou evolučním cílem, ale spíše důsledkem snahy mít alespoň nějaké dítě. Joseph Tomkins a Robert Black z University of Western Australia a jejich kolegové z DePauw University (USA) a London School of Hygiene and Tropical Medicine přicházejí nyní v Nature Ecology and Evolution s následujícím evolučně-biologickým výkladem. Pravděpodobnost uvolnění dvou vajíček roste s věkem kvůli klesající životaschopnosti embryí (rovněž s věkem). „Primárním cílem“ (tj. proč přírodní výběr zvýhodnil právě toto), praví použité matematické modelování, je uvolnit častěji dvě vajíčka, aby se s vyšší pravděpodobností narodilo jediné dítě. Dvojčata jsou pak pouze vedlejším efektem tohoto mechanismu, nikoliv přímo cílem. Většina žen na konci svého reprodukčního období uvolňuje spíše dvě vajíčka, k narození dvojčat to však vede stejně pouze v malém procentu případů.
„Dvojčata jsou vedlejším produktem selekce na plodnost spíše než způsobem, jak zvýšit reprodukční výkon,“ praví doslova J. Tomkins v tiskové zprávě vydané ke studii.
Nicméně podíl dvojčat v populaci některých zemích nevzrůstá jen čistě kvůli tomu, jak se zvyšuje průměrný věk otěhotnění. Do hry vstupují třeba i techniky asistované reprodukce a růst životní úrovně (lepší výživa a méně těžké fyzické práce).
Wade N. Hazel et al. An age-dependent ovulatory strategy explains the evolution of dizygotic twinning in humans, Nature Ecology & Evolution (2020). DOI: 10.1038/s41559-020-1173-y
Zdroj: University of Western Australia/Phys.org
