CERN, autor obrázku: Maximilien Brice (CERN), licence obrázku Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en)

Proč převládla hmota nad antihmotou? Dlouho očekávaný objev může pomoci vyřešit tuto hádanku

První pozorování rozdílného chování baryonové hmoty a antihmoty prezentoval v pondělí mezinárodní tým fyziků z CERN. Výsledek, oznámený na konferenci Rencontres de Moriond, představuje milník v historii částicové fyziky. Tento zásadní objev rozšiřuje naše chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku vesmíru převládla právě hmota.

Kosmologické modely předpokládají, že při takzvaném velkém třesku se vytvořilo stejné množství hmoty i antihmoty. Jednou z největších nevyřešených záhad kosmologie ovšem zůstává, proč místo toho, aby všechny částice a jejich antičástice zanikly a zanechaly po sobě pouze záření, malé množství hmoty zůstalo. Proč tomu tak je, by mohl pomoci odhalit právě objev fyziků z CERN.

Hmota v našem světě by se měla chovat stejně jako antihmota v zrcadlovém světě, předpokládá teorie, ovšem již před 60 lety zpozorovali fyzikové narušení tohoto stavu označovaného jako CP-symetrie u částic zvaných mezony. Stejné chování tehdy předpověděli i pro druhou hlavní skupinu částic – baryony – mezi které patří i protony a neutrony tvořící atomová jádra. Teprve až obří urychlovač LHC (Large Hadron Collider) v CERN poskytl dostatečné množství dat, které umožnilo potvrdit tato očekávání.

„Nový objev vědců z experimentu LHCb otevírá dveře pro další teoretické a experimentální studie povahy narušení CP-symetrie, které nám mohou ukázat cestu, kde za hranicemi Standardního modelu hledat novou fyziku,“ vysvětluje fyzik Tomáš Jakoubek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Tomuto oboru se věnuje v CERN již 15 let a nedávno se připojil k experimentu LHCb.

Všechny známé částice, jejich chování a vzájemné interakce popisuje Standardní model fyziky elementárních částic. „I přes veškerý úspěch tohoto modelu a jeho prediktivní sílu (například předpověď Higgsova bosonu) se nejedná o dokonalou teorii – mimo jiné nepopisuje gravitaci, nedokáže vysvětlit temnou hmotu a temnou energii, a ačkoli předpovídá narušení CP-symetrie, tak v mnohem menším rozsahu, než je zapotřebí pro vysvětlení pozorované asymetrie ve vesmíru. Kvůli těmto a dalším nedostatkům fyzikové věří, že Standardní model bude časem rozšířen nebo nahrazen lepší teorií, stejně jako byla nakonec newtonovská mechanika nahrazena Einsteinovou obecnou teorií relativity,“ dodává Jakoubek.

oznámení Fyzikálního ústavu AV ČR

Laser slaví 65 let: Vynález změnil i svět oční medicíny

Psalo se 22. března 1960, když američtí vědci a budoucí nositelé Nobelovy ceny Charles Townes …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *