Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain
Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Proč ptáci žijí déle než savci

U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro velká plemena psů (zejména v porovnání s malými psy). Stojí za to rozlišit, že tepelné ztráty se budou lišit podle toho, v jakém podnebném pásmu organismus žije, samozřejmě i v závislosti na tom, zda jde o tvora pozemského nebo vodního. S podivem je vlastně spíše to, že příslušné pravidlo platí alespoň rámcově.
Každopádně věk se zde spojuje s metabolickou aktivitou a stárnutí pak hlavně s jejími důsledky, poškozením kyslíkovými radikály (oxidačním stresem) atd. A co ptáci? Minimálně ti létaví nejsou proti savcům určitě těžcí, přitom se často dožívají velmi vysokého věku, krkavcovití i papoušci (jde mimochodem o skupiny velmi inteligentních druhů, věk dožití zřejmě souvisí mj. i s „R“ a „k“ strategiemi; a i u papoušků a krkavcovitých zřejmě platí, že větší druhy žijí déle). Každopádně ptáci mají oproti savcům stejné hmotnosti v průměru šanci na podstatně delší život. Proč?
Cynthia Downs (Hamilton College) a Ana Jimenez (Colgate University) jsou hlavními autorkami studie, která tento jev vysvětluje opět přes metabolismus. Intenzita metabolismu na buněčné úrovni je u ptáků výrazně nižší než u savců, nedochází u nich tolik k poškození (oxidaci) lipidů a nemají tolik antioxidantů/tak aktivní enzymy související s reakcemi kyslíkových radikálů (kataláza apod.). U ptáků na rozdíl od savců míra oxidačního stresu příliš nekoreluje s velikostí druhu ani s jeho průměrnou délkou života, což je pozoruhodné. Samozřejmě do hry bude vstupovat celá řada dalších faktorů, třeba rozdílné fungování imunitního systému.
Každopádně odpověď na otázku položenou v titulku v podstatě stále neznáme.

Does Cellular Metabolism from Primary Fibroblasts and Oxidative Stress in Blood Differ between Mammals and Birds? The (Lack-thereof) Scaling of Oxidative Stress
A G Jimenez E S O’Connor K J Tobin K N Anderson J D Winward A Fleming C Winner E Chinchilli A Maya K Carlson …
Integrative and Comparative Biology, icz017, https://doi.org/10.1093/icb/icz017
Zdroj: Eurekalert.org

Poznámky PH: Přitom, jak se uvádí, ptáci většinou spotřebují více energie než savci téže hmotnosti. Jak to, že u metabolismu na úrovni buněk je tomu obráceně?
Ono jak vůbec hodnotit, že třeba ptáci mají méně aktivní ochranné enzymy/méně antioxidantů? Že je tolik nepotřebují (to by znamenalo stejně nižší poškození), nebo že je oxidační stres poškozuje více (pak by se ale v porovnání se savci neměli dožívat vyššího věku).
Teplokrevnost ptáků a savců vznikla nezávisle na sobě; to, že na metabolické úrovni bude existovat nějaký zásadní rozdíl mezi oběma skupinami, má zřejmě prostě evoluční původ.

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *