Sciencemag.cz
Doporučujeme
Za Augusta římské legie táhly proti Marobudovi a nejspíš dospěly až někam do středních Čech. Posléze Římané měli předsunuté základny na jižní Moravě (Mušov), římský tábor se našel u Olomouce. Přesto ale v samotných Čechách máme především ze starší doby římské římských památek jen minimum, vlastně římská kultura se na charakteru té domácí nijak neprojevovala. Přitom římská moc na Dunaji byla konsolidovaná již v 1. stol. n. l.
Může se jednat o náhodu, jak se ale zdá, vysvětlení je následující. V první řadě mezi Germány (Markomany) v Čechách a římskou hranicí ležela Šumava. Tím to ale nekončí. Alespoň v 1. století n. l. se zřejmě na sever od Dunaje/na jih od Šumavy nacházelo prázdné území; velmi řídké pak bylo i germánské osídlení v jižních Čechách. Snad to souvisí s odchodem většiny Keltů (Bójů), aniž ovšem Germáni osídlili celé území, např. méně úrodné a výše položené oblasti (naopak Keltové v jižních Čechách mj. těžili zlato). Na sever od Dunaje zase možná byla země opuštěná v důsledku římského dobývání, které bylo v Germánii (i předtím v Galii) hodně krvavé, řada kmenů byla de facto vyhubena a území nejen zpustošeno, ale i opuštěno. Na jih od Šumavy byla dunajská hranice opevněna ne zrovna důkladně, změnilo se to až za markomanských válek; i to naznačuje, že se zde Řím de facto neměl proti komu bránit. Hlavně mezi Řeznem a Lincem byl systém vojenských táborů budován až od poloviny 1. století, až tehdy také začalo systematičtější římské osídlování celé oblasti.
Jantarová stezka zase vedla přes Moravu/západní Slovensko a Dunaj překračovala v Carnuntu.
Navíc po Marobudovi se začali i samotní Markomani (hlavně tedy jejich vládci/aristokracie) stále více přesouvat na jižní Moravu až západní Slovensko, kde se pak odehrával kontakt s Římany a nachází se většina římských importů, i když Čechy vysloveně opuštěny nebyly.
Často se objevující tvrzení, že hranicí mezi Římskou a Marobudovou říší představoval Dunaj, je třeba proto brát s rezervou.
A ad římské tažení do Čech proti Marobudovi: „Nechybějí ovšem ani názory, že celá situace byla Velleiem Paterculem úmyslně zveličena a zdramatizována a že k vlastnímu vojenskému tažení ani nedošlo a celá akce zůstala pouze ve stadiu plánování… Zásadní problém představuje fakt, že o vojenském tažení informuje pouze Velleius Paterculus, který byl sice současníkem událostí, avšak byl na líčení událostí osobně zainteresován, neboť jeho spis měl být oslavou císaře Tiberia, a proto se nezřídka o objektivitě jeho údajů pochybuje…“, uvádí zdroj níže.
Zdroj: Archeologie pravěkých Čech 8 – Doba římská a stěhování národů
Archeologický ústav AV ČR, 2008
a další
Dějiny Evropy jsou dějiny alkoholu. Římané obsazovali každé území, kde šlo vypěstovat alespoň trochu dobré víno. Anglie se stala impériem až tehdy, když se naučili pořádně vařit pivo. Předtím ale byla devastovaná importéry rumu. Stejně tak postavili Rusové s vodkou impérium tří oceánů. Vizovická vrchovina byla obsazena až tehdy, když Valaši objevili tajemství švestek a začali předělávat pastviny na sady. Jenom Pražáci svoje pití nemají a spokojí se s importovanou recepturou bavorského ležáku.
Mezitím se ze Slovenska na naše území plíživě šíří čaj…
btw :-), zajimave snad je, ze Rimane na jizni Morave vino nepestovali (alespon nemame doklad), i kdyz urcite si ho tam dovazeli. mozna u piva bychom si mohli v Cechach trochu narokovat spis to psenicne, kteremu se dnes nekdy rika bavorske psenicne, oba styly se jakoby „vymenily“…?