Protijedy hyoscyaminu, skopolaminu a atropinu: inhibitory cholinesterázy

Cholinergní deficity spojované se skopolaminem napodobují kognitivní poruchu u Alzheimerovy choroby, což přispívá k „cholinergní hypotéze“ demence.

Typickým protijedem proti otravě jednou z anticholinergních lilkovitých rostlin je podání fysostigminu, reverzního inhibitoru acetylcholinesterázy (AChE), který snižuje enzymatický rozklad acetylcholinu a vede k celkovému zvýšení synaptické hladiny tohoto neurotransmiteru.

Tento alkaloid byl původně derivován z puchýřnatce jedovatého (Physostigma venenosum), který má za sebou dlouhou historii užívání západoafrickými domorodci jako „očišťující jed“. Tato rostlina byla využívána při čarodějnických procesech, a pokud obviněná osoba přežila způsobené záchvaty bez udušení, byla prohlášena za nevinnou. Extrakt z puchýřnatce byl poprvé aplikován jako protijed v roce 1864 při nechtěné otravě u pěti vězňů v pražském vězení, kteří u sebe shodou náhod měli lahev jedovatého lékařského atropinu. Od té doby našel tento extrakt využití při otravách skopolaminem a atropinem, stejně jako léčebný přípravek na šedý zákal a jako neurofarmakologická sonda ve studiích zkoumajících cholinergní neurotransmisní systém.
Stejně jako bylo vypozorováno, že cholinergní deficity spojované se skopolaminem napodobují kognitivní poruchu u Alzheimerovy choroby, což přispívá k „cholinergní hypotéze“ demence, bylo rovněž navrženo, že drogy, které mají oproti skopolaminu opačný účinek, se mohou aplikovat jako možná léčba na symptomy demence. Logika nalézající se za tímto přístupem je založena na předpokladu, že devastující ztráta cholinergních neuronů v mozku u demence může být zčásti zvrácena jakoukoliv terapií, která urychluje cholinergní neurotransmisi. Fysostigmin zjevně tyto požadavky splňuje a v malých dávkách působí nejen reverzně na kognitivní deficit vyvolaný skopolaminem v animálních studiích, ale u starých primátů i lidí dokonce zlepšuje kognitivní funkce, zejména paměť.

K našemu zklamání bylo využití fysostigminu jako léku proti demenci přerušeno, a to kvůli jeho krátkému poločasu působení a vysokému výskytu vedlejších účinků. Podle jednoho přehledového článku z Cochraneovy databáze z roku 2001 se ukázalo, že fysostigmin měl několik prospěšných účinků, ale zároveň vykazoval příliš vysokou úroveň nežádoucích účinků. Byl však poté nahrazen semisyntetickým rivastigminem, který vykazuje lepší farmakokinetický profil s menším výskytem vedlejších účinků. Dva další inhibitory cholinesterázy derivované z rostlin jsou nyní široce užívané při léčbě kognitivních a behaviorálních deficitů u Alzheimerovy choroby: galantamin a huperzin. První z těchto alkaloidů pochází z rostlin čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae), mezi které patří například sněženka (rod Galanthus), narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus) a bledule (rod Leucojum).
Přestože má nejasnou historii, „móly“, která Odyssea chránila před tím, aby jej Kirké otrávila rulíkem, byla zřejmě odkazem na některou z rostlin obsahujících galantamin. Tato rostlina má rovněž domnělou historii tradičního užívání v oblasti Kavkazu, ačkoliv se jedná převážně o anekdotické domněnky. Galantamin je oproti jiným lékům inhibujícím cholinesterázu výhodný v tom, že se jedná jak o kompetitivní inhibitor AChE, tak o alosterický modulátor nikotinových cholinergních receptorů. Zbývající rostlinný lék je huperzin (huperzin A) z rostliny vrance pilovitého (Huperzia serrata), představující alkaloid se seskviterpenovou částí, která primárně vykazuje kompetitivní reverzibilní inhibici AChE s přidruženými neuroprotektivními vlastnostmi, které jsou dávány do vztahu s potlačením neurotoxických vlastností peroxidu vodíku, glutamátu a β-amyloidu.
Ve vztahu k efektivitě byl rivastigmin nejrozsáhleji používaným lékem na symptomy demence a byl posuzován v řadě kontrolovaných studií. Například v nedávno publikovaném přehledovém článku z Cochraneovy databáze, do kterého bylo zahrnuto devět studií čítajících celkem 4775 pacientů s Alzheimerovou chorobou, byl učiněn závěr, že existují důkazy o mírném, ale značném zpomalení úbytku kognitivních funkcí, v každodenních aktivitách a v závažnosti demence po podání vyšších dávek. Nicméně účinek této terapie musí být vyvážen ve vztahu k na dávce závislým nežádoucím cholinergním účinkům, které mohou zahrnovat nevolnost, zvracení, průjem, bolesti hlavy, přechodnou ztrátu vědomí, ztrátu chuti k jídlu a bolesti břicha.
Podobně data z deseti klinických studií (MCI, mild cognitive impairment) s 6805 pacienty trpícími Alzheimerovou chorobou nebo mírnou kognitivní poruchou také ukazují, že podáním různých dávek galantaminu dochází ke zlepšení stavu kognitivních funkcí a vzorců chování, stejně jako každodenních činností. Nicméně u těchto probandů se také objevil výskyt nežádoucích cholinergních účinků podobných těm, které lze pozorovat po podání rivastigminu. Zajímavé je zjištění, že dvě studie zmíněné v tomto přehledovém článku, které zahrnovaly pacienty s MCI, poukázaly na zlepšení kognitivních funkcí po podání galantaminu, ale také na nevysvětlitelný nárůst úmrtnosti.

Tato zjištění týkající se účinnosti se odráží v nedávném přehledovém článku posuzujícím inhibitory cholinesterázy rivastigmin, galantamin a syntetický donepezil; otázka o efektivitě a rizicích těchto léčiv zůstala nevyřešena. Zatímco účinnost těchto léčiv byla zkoumána celkem dopodrobna, v případě huperzinu A tomu tak úplně nebylo. V dalším přehledu z Cochraneovy databáze se Li a kol. podařilo nalézt pouhých šest studií, které zahrnovaly dohromady 465 participantů. Autoři konstatovali, že existují předběžné důkazy o prospěšných účincích huperzinu A ve smyslu zmírnění
některých symptomů souvisejících s demencí. Vzhledem k malému množství důkazů však nemohli učinit žádný pevný závěr. Nedávná studie zahrnující 210 pacientů v mírném až středním stadiu Alzheimerovy choroby svými zjištěními problém huperzinu A nepomohla vyřešit a jeho vlivem nedošlo k žádným prokazatelným zlepšením ve vztahu ke kognitivním funkcím.

 

Tento text je úryvkem z knihy
David O. Kennedy: Rostliny a lidský mozek. Proč člověka ovlivňují rostlinné látky
Dybbuk 2022
O knize na stránkách vydavatele

obálka knihy

Kniha Rostliny a lidský mozek si dala za úkol popsat, nejen jak na nás z hlediska farmakologie nebo psychofarmakologie působí chemické látky odvozené z rostlin a hub, ale zejména proč tomu tak je. K čemu to je rostlině dobré? Co ji nutí syntetizovat látky, které mají takový vliv na lidský či zvířecí mozek?
Podle proplétající se evoluce lidí a látek odvozených z psychoaktivních rostlin za sebou máme bohatou historii vzájemného přínosného ovlivňování. Doklady objevíme mezi pozůstatky nalezenými na místech rozkvětu rozličných jihoamerických kultur, na malbách v subsaharských jeskyních či u objektů z italských nebo španělských archeologických nalezišť.
Nejpodstatnější odpovědi nám ovšem poskytnou dvě převládající formy života na naší planetě, rostliny a hmyz, a mnoho ekologických rolí, které u rostlin hrají sekundární metabolity. Něco naznačí také biologická příbuznost mezi hmyzím a lidským mozkem nebo podobná mezibuněčná signální cesta, kterou spolu sdílí rostliny a lidé. Kniha s námi projde zásadní alkaloidy, např. kofein, řadu jedů a několik halucinogenů a většinu zneužívaných drog (např. morfin, kokain, DMT, LSD a nikotin), fenoly a polyfenoly, které tvoří velkou a prospěšnou část našeho přirozeného jídelníčku, a nakonec terpeny, skupiny multifunkčních sloučenin, které fungují jako aktivní složky marihuany a řady bylinných výtažků, jako je ženšen, ginkgo a kozlík lékařský.

Počátky evropské kryptografie

V době, kdy al-Kindí po­pisoval vynález kryptoanalýzy, Evropané se dosud potýkali se zákla­dy samotné kryptografie. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close