Sciencemag.cz
Doporučujeme
Diamanty mají kromě tvrdosti i další příznivé vlastnosti, velmi dobře vedou teplo, jsou chemicky stabilní i průhledné. Nasazení diamantu v řadě technologických aplikací se ale dosud nekonalo kvůli křehkosti tohoto materiálu.
Vědci z několika čínských institucí a MITu nyní přišli s novou metodou přípravy diamantů, které by měly být pružnější a vydržet také natahování až do 9 % své původní délky (bez mechanického poškození a vratně). Přírodní i dosavadní syntetické diamanty by za těchto podmínek praskaly nebo se lámaly. Teoretický limit pro natáhnutí krystalu diamantu bez nečistot/vad má být 12 %, nově připravený diamant se této mezi celkem blíží.
Autoři výzkumu uvádějí, že jejich diamanty v podobě jehlic mají požadované vlastnosti právě díky absenci kazů (vnitřních defektů) a hladkému povrchu.
Diamantové jehlice z 1 i z více krystalů, dlouhé kolem 300 nanometrů, byly připraveny chemickou depozicí par (chemical vapor deposition) uhlíku na křemíkový substrát. Na tyto tenké filmy se pak působilo plazmatem (plasma-induced etching). Následně se s jehlicemi pracovalo pomocí diamantových hrotů a mechanické chování vědci pozorovali ve skenovacím elektronovém mikroskopu. Výše uvedené parametry platí pro jehlice z jediného krystalu, které byly pevnější.
Dočkáme se díky tomu diamantu např. v další generaci displejů? Vědci rovněž uvádějí jako možné využití pružných diamantů optomechanické systémy, ukládání dat i různé speciální nanotechnologie nebo zobrazovací aplikace (bioimaging).
Zdroj: Phys.org
Amit Banerjee et al, Ultralarge elastic deformation of nanoscale diamond, Science (2018). DOI: 10.1126/science.aar4165
