Pixabay License. Volné pro komerční užití.

První domácí kočky ve Střední Evropě

Kočky byly na Blízkém východě domestikovány už někdy v době počátku zemědělství, jak se to ale má s kočkou domácí ve Střední Evropě?
Vědci z Univerzity Mikuláše Koperníka v polské Toruni (hlavní autorka Magdalena Krajcarz) studovali nyní tuto otázku především pomocí analýzy izotopového složení kosterních pozůstatků koček od pravěku po středověk. Z těchto dat lze zjistit, čím se kočky živily, a porovnat jejich stravu s tehdejšími lidmi a třeba domácími psy. Takto posuzováno pak kočka byla dlouho spíše synantropem než domácím zvířetem.
Evropské kočky nejsou potomkem zdejší kočky divoké, ale kočky núbijské (i když mezi oběma druhy/poddruhy může docházet ke křížení; poznámka PH: respektive divoký předek domácí kočky se také označuje jako kočka libyjská, kočka plavá atd.). Ty přicházely do Střední Evropy už v době neolitu od 5. tisíciletí př. n. l.,, nicméně tehdy se nejednalo vysloveně o domácí zvířata, ani na Blízkém východě ne. Jistě, kočky migrovaly se zemědělci, stahovaly se k lidským sídlům a živily se hlodavci, nicméně současně konzumovaly i další kořist mimo obdělávaná pole a lidské areály (poznámka PH: to má odhalit právě izotopová analýza; kdyby kočky jedly myši, které jedly obilí lidem, vlastně by se živily podobně jako lidé, i kdyby je lidé jinak nepřikrmovali; ale tak tomu nebylo).
Provedený výzkum speciálně analyzoval pozůstatky 6 koček z období neolitu. Kostry pocházejí z jeskyň v okolí Krakova, současně však jde o fosílie fyzicky nějak podobné severoafrickým kočkám, u nichž by se dala předpokládat nějaká míra domestikace. Navíc tato oblast byla již v neolitu poměrně hustě osídlena.
Teprve v době římské se na území Střední Evropy kočka začala chovat jako typické domácí zvíře. Dělo s e tak na území přímo ovládaném Římem, ale i za jeho hranicemi – z Polska pochází první jednoznačný důkaz domácí kočky z počátku letopočtu. Izotopová analýza zde odhalila, že kočka byla krmena člověkem nebo alespoň se už živila téměř výhradně synantropními hlodavci.
To ale mohlo jít jen o ojedinělého mazlíčka. Speciálně v Polsku kočky žijící opravdu s člověkem lze ve větší míře zaznamenat až cca od 13. století, spolu se středověkou urbanizací. Na venkově se v té době vedle koček k boji s hlodavci používaly i poloochočené lasicovité šelmy nebo dokonce hadi.

Ancestors of domestic cats in Neolithic Central Europe: Isotopic evidence of a synanthropic diet, PNAS (2020). DOI: 10.1073/pnas.1918884117
Zdroj: Nicolaus Copernicus University in Torun/Phys.org

Poznámky PH:
Analýza izotopů má tu výhodu, že můžeme odhlížet od toho, kde se pozůstatky kočky najdou. Nakonec ani z okolností nálezu zrovna jednoznačně nevyplývá, v jakých vztazích kočka a člověk byli (snad s výjimkou pohřbu koček, což ale je výjimečná okolnost, aspoň mimo Egypt apod.).
Pro ČR asi platí cca totéž jako pro Polsko. Měli třeba kočky (jako domácí mazlíčky) Bójové na Závisti? Mimochodem, ti výše zmínění poloochočení hadi (užovky?) působí dost překvapivě, to bylo rozšířené dejme tomu ve 12. stol. i na českém venkově? (Snad by zvyk vymizel spolu s postupem christianizace? Kočka ovšem v tomto ohledu také neměla dobrou pověst…)
Nejstarší známé nálezy kočky pokládané za domestikovanou známe zřejmě z Kypru, asi z 8. tisíciletí př. n. l.
Občas se lze setkat s tvrzeními, že kočky stejně dodnes domestikovány v podstatě nejsou, dělají si, co samy chtějí, maximálně ony si ochočily člověka apod. Zní to hezky, nicméně od divokého předka kočky ke kočce domácí samozřejmě došlo ke genetickým posunům, a to včetně genů ovlivňujících chování (logicky, kočka by se člověka jako velkého zvířete přece měla bát a neměla by na sebe už vůbec nechávat sahat, a to ani „když sama chce“). Navíc lidé samozřejmě prováděli selekci na barvu srsti a další dobře viditelné vlastnosti. Na rozdíl od psa ale u kočky domestikace mnohem méně změnila metabolismus – dodnes nepřežijí na vegetariánské (škrobové) dietě. Takové výsledky alespoň dal projekt sekvenování kočičího genomu probíhající cca před 10 lety. Otázka: Jak je to s kočkami a tolerancí laktózy v dospělém věku, na to po domestikaci nějaká selekce proběhla?

COVID-19: Fyzikové tvrdí, že rozestupy a rouška nestačí

Chování kapiček, které mohou obsahovat viry včetně koronaviru, se prý dosud popisovalo pomocí zastaralých modelů …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close