Sciencemag.cz
Doporučujeme
1. duben a 1. máj. Apríl se zde nějak opomněl, tedy něco ke svátku práce a lásky. Práce (dnes většinou míněno negativně) prý člověka potkala až s neolitem (jako by třeba pronásledování mamuta bylo sportovní kratochvílí). Z určitých důvodů dnes v odborné literatuře převládá přesvědčení, že před zemědělstvím panoval málem zlatý věk. Nemyslím si to, na toto téma snad někdy jindy. Nicméně neolit můžeme nahlížet i jako na období populační exploze, tedy se zřejmě něco stalo i s láskou/sexualitou?
Zde je třeba si uvědomit, že ty všechny sexuální orgie spojované s Prvním májem, Čarodejnicemi či jinými svátky jara směřovaly primárně k zajištění plodnosti – a to ovšem nikoliv lidí, ale polí a hospodářského zvířectva (dobytka). Jak jinak, vždyť příslušné výnosy bohatství zvyšují, zatímco děti z něj jenom užírají, eventuálně způsobují větší štěpení majetku. Tedy v neolitu hojněji provozovaná sexualita byla motivována naději v magický efekt (podobné souvisí a vyvolává podobné, sympatetická magie), naneštěstí se však dostavil pravý opak (rodily se spíše děti než pšenice), vedoucí k celkovému zchudnutí. Proto to v neolitu byla taková bída.
Jistěže to celé je míněno jako vtip, ovšem mnohé současné odborné výklady kulturně-antropologické mi přijdou na zhruba stejné úrovni. Chcete-li ve společnosti zaujmout dále, můžete ostatně pokračovat i tím, že v neolitu domácí zvířectvo často žilo i přímo s lidmi; sexualita lidská snad měla fungovat právě tak, aby probudila rozmnožovací pud dobytka. Kdo by se s pohlavním stykem jinak obtěžoval, leda snad s vizí, že díky tomu bude moci pozřít navíc beránka. (Další možné rozvíjení myšlenky: sexuální apetit u lidí zvýšily v neolitu dostupné alkoholické nápoje; nebo tyto alespoň umožnily příslušnou věc provádět.)
Samozřejmě – berte to celé jen jako tip na coctail-party science namísto plnohodnotného mystifikačního „eseje“. Rozumné vysvětlení zní, že zemědělci paleolitiky či mezolitiky prostě přečíslili (a posléze vybili, asimilovali apod.), zemědělství oproti lovu/sběru umožnilo větší hustotu obyvatelstva. Usedlý způsob života také umožnil, aby žena měla více dětí v určitém věku, než když se vše stěhovalo (i to je samozřejmě zjednodušení, mezolitici mnohde žili celkem usedle, pole nějak stěhovali i první zemědělci…). Navíc, jak se zdá, genetické analýzy ukazují na populační explozi už před neolitem (což by se mnohde dalo vysvětlovat právě tím usazením).
No ale s ohledem na datum 1. 4. a 1. 5. snad výše zmíněné může posloužit jako náměty na další rozvoj hravě míněných úvah (dnes: menší porodnost ve městech – tak jistě, když selátko koupíte v supermarketu, nejste motivováni rituálními úkony zvyšovat plodnost svých prasat).
Ještě snad – to, že „lidé jen ujídají“, ve skutečnosti sotva platilo v neolitu, kdy lidská práce zřejmě fungovala jako limitující faktor (rodina by více půdy nedokázala stejně jinak obdělat). V eneolitu s orbou to už ale bylo jinak (mělo smysl vlastnit víc půdy atd.). A ještě ve středověku znamenalo více dětí štěpení majetku ve smyslu půdy, které bylo často natolik neúnosné, že se namísto dělení mezi více potomků plnily kláštery, různé nájemné armády atp.
Na podobné téma
Zvrhlá věda je sbírkou kuriozit, zajímavostí, hypotéz, sporů i dedukcí – a hlavně dobrá zábava, za kterou by se nemusel stydět ani Ig Nobel.
Autor: Pavel Houser
Nakladatel: Nová vlna
Jazyk: čeština
Počet stran: 370
129 Kč
