Dogor, 18 000 let staré vlče z Jakutska. Jeden z genomů zahrnutých do studie. Kredit: Sergey Fedorov

První psi měli geny minimálně dvou různých skupin vlků

Psi byli domestikováni vícekrát a pak se spolu křížili. Stejně tak ale data odpovídají i scénáři, kdy se první psi na různých místech ještě křížili s místními vlky.

Mezinárodní skupina genetiků a archeologů zjistila, že předky psů lze vysledovat k nejméně dvěma populacím dávných vlků. Vědci se nyní zaměřili ne na výzkumy genomů psů (protopsů, vlků žijících s člověkem, vlků možná žijících s člověkem…), ale na genomy vlků z doby posledních 100 000 let (k domestikaci docházelo někdy před 30 000 až 15 000 lety, jistě víckrát nezávisle na sobě a opakovaně). Konkrétně bylo do výzkumu zahrnuto 72 vlků z Evropy, Asie i Severní Ameriky. Mezi zkoumanými pozůstatky byla i celá, dokonale zachovalá hlava sibiřského vlčete, které žilo před 32 000 lety. Na studii se celkem podíleli archeologové z 38 institucí v 16 zemích, zastřešoval ji Ústav Francise Cricka.
Analýzou genomů vědci zjistili, že raní i moderní psi jsou geneticky podobnější dávným vlkům v Asii než těm evropským, což naznačuje domestikaci někde na východě (poznámka PH: takové výsledky daly i první analýzy genomů psů, pak ale zase další analýzy vedly k odlišným závěrům). Dále se ale ukázalo, že v genomu prvních psů jsou zastoupeny geny dvou oddělených populací vlků. Zdá se, že raní psi ze severovýchodní Evropy, Sibiře a Ameriky mají jediný společný původ z východního zdroje. Raní psi z Blízkého východu, Afriky a jižní Evropy mají naproti tomu kromě východního zdroje i některé předky z jiného zdroje příbuzného s vlky na Blízkém východě.
Z toho lze tedy odvozovat, že psi byli domestikováni vícekrát a pak se spolu křížili. Stejně tak ale data odpovídají i scénáři, kdy se první psi na různých místech ještě křížili s místními vlky.
72 genomů není zase tolik, nicméně díky časovému rozpětí pokrývají období 30 000 vlčích generací. Získaná data lze použít tedy také k výzkumům, jak se vlci geneticky měnili a jaké selekční tlaky zde asi mohly působit.
Ukázalo se například, že v průběhu přibližně 10 000 let se jedna varianta genu změnila z velmi vzácné na zcela dominující a ta je dodnes přítomna u všech vlků a psů. Tato varianta ovlivňuje gen IFT88, který se podílí na vývoji kostí v lebce a čelisti. Je možné, že rozšíření této varianty bylo způsobeno změnou typů dostupné kořisti v době ledové, což poskytlo výhodu vlkům s určitým tvarem hlavy; ale gen může mít u vlků i jiné, nám dosud neznámé funkce.
Vědci našli několik dalších případů, kdy se mutace rozšířily na celý druh vlka. I když vlci obývají skoro celý svět, jsou pohybliví a druh je tedy propojen na velké vzdálenosti. Tato propojenost je možná důvodem, proč se vlkům podařilo přežít dobu ledovou, zatímco mnoho jiných velkých šelem zmizelo.
„Je to poprvé, co vědci přímo sledovali přirozený výběr u velkého zvířete v časovém měřítku 100 000 let, a viděli tak evoluci v reálném čase, místo aby se ji snažili rekonstruovat z dnešní DNA,“ uvádí hlavní autor studie Pontus Skoglund z Francis Crick Institute.

Pontus Skoglund, Grey wolf genomic history reveals a dual ancestry of dogs, Nature (2022). DOI: 10.1038/s41586-022-04824-9. www.nature.com/articles/s41586-022-04824-9
Zdroj: Francis Crick Institute / Phys.org

Poznámky PH: V této souvislosti vždy stojí za to poznamenat, že domestikováno bylo nejspíš mnoho různých skupin vlků. Ale ne všichni tito protopsi předali své geny do dnešní populace psů. Např. se zjednodušením kultury v nějaké krizi psi zmizeli a bylo třeba provést ochočení znovu. Při migracích a výměnách obyvatelstva mohlo docházet i k výměnám psů (v nové době téměř vymizeli psi severoamerických Indiánů). Obliba různých psích plemen závisela na jejich specifických dovednostech, ale i na módě (vzhledu), schopnosti odolávat nemocem, podvýživě…
Také je třeba stále brát v úvahu křížení s vlkem i domestikaci – de facto jde o jediný druh (do něhož by se mohl zařazovat i šakal zlatý a kojot).
Na druhé straně – pokud je pravda, že veškerý domácí skot je potomkem několika málo jedinců, může to být dáno tím, že krávy byly domestikovány opravdu jen jednou (ostatně je-li dnešní býk výsledkem nějakých 8 tisíc let trvající selekce na krotkost, pak ani není divu).

Sedm objevů Ameriky

Asi každý dnes ví, že před Kolumbem objevili Ameriku Vikingové. Co se tedy myslí celkem …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close