Sciencemag.cz
Doporučujeme
V meteoritu, který na Zemi dopadl před 30 lety, byl údajně objeveny protein mimozemského původu. Celá práce byla dosud publikována pouze na webu ArXiv (tj. bez odborné recenze/oponentury), pokud by se příslušné tvrzení ovšem potvrdilo, mělo by to dost zásadní důsledky. Proto snad zatím stojí za to být opatrný.
Dnes se vcelku nepochybuje o tom, že komety předsyntetizovaly mnohé organické látky a poskytly je pozemskému životu do jeho počátků (i když – při dopadech se toho většina asi rozložila, shořela…). Tím se však, alespoň prozatím, myslí jednotlivé aminokyseliny nebo cukry a maximálně báze pro nukleové kyseliny, nikoliv velké řetězce. Pokud by potvrdilo aktuální tvrzení, byli bychom opravdu už jen krůček od verze, že život byl na Zem přinesen nebo alespoň jinde existoval nezávisle; a to jakkoliv samotný protein může být abiogenního původu, jde prostě o pospojované aminokyseliny…
Tým, v jehož čele stojí fyzik Malcolm McGeoch ze společnosti PLEX Corporation, učinil údajný objev pomocí speciálně provedené hmotnostní spektrometrie (tzv. MALDI) meteoritu Acfer 086, který dopadl v Alžírsku roku 1990. Přímo detekován byl glycin, nikoliv ale samostatně; autoři výzkumu tvrdí, že právě jako součást proteinu. Tato sloučenina, nazvaná hemolitin, má navíc obsahovat železo a lithium.
Důkaz mimozemského původu (eventuálního) proteinu se má opírat o zjištěný poměr izotopů lehkého vodíku a deuteria, který neodpovídá Zemi, ale kometám s dlouhou oběžnou dráhou. Sloučenina možná vznikla už během formování Sluneční soustavy někdy před 4,6 miliardami let, navrhují autoři výzkumu. Ovšem, jak sami připouštějí, nemusí jít přímo o protein, ale nějaký jinou velkou molekulu (polymer).
Změřená spektra jsou k dispozici, zájemci tedy mohou zkoumat, jaké sloučeniny by mohly v rámci analýz produkovat stejnou/podobnou odezvu. Nakonec pro tyto hrátky existuje už i různý modelovací software, začít lze tedy nejen v laboratoři.
Na ScienceAlert se dále dodává, že, jak ukázaly experimenty na Mezinárodní kosmické stanici, v prostředí nižší gravitace by proteiny mohly vznikat snadněji a být dostatečně stabilní.
A poslední návrh: analytické metody použité v tomto případě by stálo za to aplikovat i na další meteority, u nichž víme, že obsahují aminokyseliny. Co bychom zjistili zde?
Poznámky PH:
Když už bychom popustili uzdu fantazii, železo v případném proteinu by pak přímo mohlo hrát nějakou roli pro provádění redoxních reakcí (přenos elektronů), mohli bychom mít tedy před sebou přímo enzym. Na konci proteinu se má vyskytovat kombinace atomů železo-kyslík-železo, která by rovnou mohla absorbovat fotony a provádět rovnou fotolýzu vody. To už by byl silný argument přímo pro život.
Ale čím silnější tvrzení, tím silnější důkazy jsou potřeba. Osobně bych byl tedy zatím skeptický k možnosti, že před sebou máme funkční enzym (nebo jeho zbytky). Aktuálně ani nevíme, kolik aminokyselin by měl eventuální protein obsahovat – může jít třeba o jednoduchý peptid, i když i to by bylo zajímavé – a z jakých by byl složen. (Šlo by o ty, které jsou využívány pozemským životem? Zatím byl zmíněn pouze glycin.) Spíše bych tedy vsadil na to, že půjde o nějakou jinou větší molekulu se zapojeným glycinem, bez speciálních katalytických funkcí…
Hemolithin: a Meteoritic Protein containing Iron and Lithium
Malcolm. W. McGeoch, Sergei Dikler, Julie E. M. McGeoch
arXiv:2002.11688 [astro-ph.EP]
Zdroj: ScienceAlert a další
