Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mezi jednou kategorií antidepresiv (SSRI) a některými halucinogeny nesporně existují podstatné podobnosti – ovlivňování metabolismu neurotransmiteru serotoninu. Co tedy zkusit léky založené na halucinogenech, které by ale přitom halucinace nezpůsobovaly? Dává to smysl, nebo je takový požadavek vnitřně rozporný?
Nová studie (hlavní autorka Lin Tian, University of California, Davis) ukazuje, že jeden takový lék, respektive chemickou sloučeninu (molekula nazvaná AAZ-A-154) s předpokládanými vlastnostmi, se vědcům podařilo identifikovat pomocí speciálního senzoru. Jádrem práce je právě onen senzor. „Senzor psychLight posuzuje halucinogenní potenciál tím, že indikuje, kdy sloučenina aktivuje receptor serotoninu 2A,“ praví tisková zpráva. Zobrazuje přitom dynamiku serotoninu v reálném čase.
Autoři studie uvádějí, že psychedelické drogy někdy podporují plasticitu mozku, tvorbu nových spojů. Což zase může znamenat, že na rozdíl od antidepresiv typu SSRI, které se užívají dlouhodobě, by bylo možné je podat jen jednorázově nebo párkrát. A bylo by zajímavé dokázat zvýšit nervovou plasticitu bez psychedelického zážitku. Takový lék by se po standardním schvalovacím procesu mohl dávat lidem normálně do rukou, bez rizika pro všechny zúčastněné.
Cell, Dong et al.: „Psychedelic-inspired drug discovery using an engineered biosensor“ www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(21)00374-3 , DOI: 10.1016/j.cell.2021.03.043
Zdroj: Cell Press / Phys.org
Poznámky PH:
Ono asi nebude náhodou, že mikrodávky halucinogenů bez psychedelického vlivu se také podávají (v experimentálních studiích) opakovaně a pravidelně. Je otázkou, zda má tento v poslední době celkem populární přístup ovšem oproti antidepresivům co nabídnout (kromě rozšíření spektra podobně působících látek – ne všechno funguje na každého). Navíc je zde i praktický problém: hrstka Prozacu by neměla udělat nic, ale dávat lidem v lékárně do ruky plošně krabičky plné mikrodávek LSD asi není realistický scénář.
To, zda samotný halucinogenní zážitek podporuje nějakou reorganizaci mozku, je sporné. Řada halucinogenů (vysoká horečka, úraz, nedostatek kyslíku, ale i konkrétní chemické látky…) takové účinky rozhodně nemá. U těch, které pozitivní účinky mají (někdy, s řadou výhrad atd.) také není nutně pravda, že se příslušný zážitek nemusí opakovat. Jen asi s jinou frekvencí, ne denně ani týdně.
Z toho všeho se zdá (subjektivně), že halucinace je spíše vedlejší efekt než podmínka terapeutického účinku. Takže jde-li o léčbu deprese apod., „halucinogeny bez halucinací“ smysl dávají. A samozřejmě, kdo si chce užít víkend s rekreační drogou, spadá zase do jiné kategorie zákazníků.
