Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová studie ukazuje, že fungování některých galaxií v raném vesmíru zřejmě pořádně nerozumíme. Až dosud jsme předpokládali, že velmi staré (řekněme vzniklé do 3 miliard let po velkém třesku) galaxie měly obsahovat velké množství chladného plynného vodíku. Z něho vznikají hvězdy, tudíž v raných galaxiích by měla probíhat rychlá hvězdotvorba.
Vědci pozorující v rámci průzkumu REQUIEM raný vesmír pomocí systému ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného dalekohledu však zaznamenali něco nečekaného: našli půl tuctu raných masivních galaxií, které žádné nové hvězdy prakticky nevytvářely.
Hlavní autorka studie Kate Whitaker z University of Massachusetts (Amherst) uvádí, že vědci se původně domnívali, že vodík v těchto galaxiích postupně došel. Posléze ale svůj názor přehodnotili, tyto rané galaxie zřejmě už od svého vzniku „jely téměř naprázdno“. Chladný plynný vodík v nich prakticky scházel. Je možné, že zde nebylo dost vodíku jako takového (proč?) nebo že plyn byl zahřát masivní černou dírou.
Z průvodní tiskové zprávy vyplývá, že jiné rané galaxie ale fungovaly jinak, během první miliardy let svého vývoje vytvořily třeba 100 miliard hvězd a pak v nich hvězdotvorba náhle ustala, i když zde chladný vodík podle všeho byl k dispozici stále. Příliš se v tom zatím prostě nevyznáme.
Problém je i v tom, že galaxie, kde vzniká málo nových hvězd, rychle slábnou z hlediska svitu. Najdeme je tedy s menší pravděpodobností a dostupná data jsou zkreslená. Projekt REQUIEM to řeší tak, že zkoumá galaxie, které zachytíme zesílené pomocí gravitačních čoček.
K. Whitaker et al, Exhausted gas reservoirs drive massive galaxy quenching in the early universe (2021 Sept. 23), Nature, DOI: 10.1038/s41586-021-03806-7, www.nature.com/articles/s41586-021-03806-7
National Radio Astronomy Observatory / Phys.org
