Proč nechávat psovi dělat test DNA? Důvody mohou být různé; je-li pes člen rodiny, pak zhruba ze stejného důvodu jako u člověka. Může zde být smysl zdravotní nebo geneaologický. Samozřejmě se tu a tam objevují články o tom, že nějaké genetické testování psů bude povinné, třeba aby se tímto způsobem identifikovali ti, kdo po svém psu nesbírají hovínka, to teď ale pomiňme.
Valentin Graff na Phys.org popisuje, že v USA v posledních letech výrazně vzrostla obliba DNA testů psů kvůli určení plemene. Takto postupují jak lidé adoptující křížence z útulku, tak i kupci čistokrevného psa s rodokmenem (ověření, zda je chovatel nepodvedl, nedošlo k záměně apod.). Cena testu tohoto typu se pohybuje mezi 100 a 200 dolary. Testování se provádí ze slin a nejčastějším způsobem provedení je zaslání vzorku do laboratoře poštou.
Genealogické testy takto mohou vzhledem ke sdílení dat dokonce najít i příbuzné dotyčného psa, třeba na druhém konci USA (nebo oblasti, v rámci níž se příslušná služba používá). Budou se pak majitelé kontaktovat a navštěvovat, což tedy (subjektivně) působí i trochu směšně?
Mnohdy si ovšem majitelé nenechávají udělat test jen pro zajímavost, ale také aby se s ohledem na zjištěnou krev plemene se psem nějak pracovali, lépe pochopili jeho chování. Samozřejmě na plemeni (statisticky) závisí vhodný způsob výcviku, co bude psa spíš bavit atd. (I když v praxi: citován je případ člověka, jemuž test řekl, že jeho pes je křížencem pitbulla, bígla, čau-čau a německého ovčáka; co pak z toho vyvodit?) Původní článek uvádí i případ, kdy si někdo koupil německého ovčáka, posléze však u něj detekoval tolik vlčích vlastností, až získal podezření, zda mu chovatel nepodstrčil wolfdoga (jak se ukázalo, nebylo tomu tak).
Lidé si také nechávají stanovit genetické markery psů s ohledem na rizika onemocnění. Americká asociace veterinárních lékařů nicméně doporučuje majitelům, aby z takových výsledků nedělali vlastní závěry bez konzultace s veterinářem.
A pak je zde ještě jedna věc: někde platí na určitá plemena omezení (třeba je odmítají pronajímatelé bytů, ale omezení mohou existovat i na území celých států). Když se člověk dozví, že jeho pes je napůl pitbull nebo staford (nebo rotvajler nebo československý vlčák…), už se nemůže tvářit, že o tom neví (respektive – může se nějak provalit, že o tom věděl, i bez ohledu na to, jaké k tomu zaujme sám stanovisko).
Zdroj: Phys.org
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
Objednávka na Palmknihy.cz
Objednávka na Kosmas.cz