Sciencemag.cz
Doporučujeme
Je to spíše hříčka, nicméně snad zajímavá. Nastanou v souvislosti s růstem antibiotické rezistence i změny tvaru bakterií?
Odpověď je kupodivu kladná, jakkoliv bude docházet (především) k jiným adaptacím speciálně na úrovni biochemie. Nicméně protože jedovaté léky do těla bakterie pronikají skrz její povrch, logickou reakcí by bylo povrch minimalizovat (za stejného objemu). Právě k takovým závěrům dospěl Shiladitya Banerjee z Carnegie Mellon University ve studii publikované v Nature Physics. Studie je založena na práci s bakteriemi vystavenými po řadu generací menším než smrtelným dávkám chloramfenikolu.
Otázkou ovšem je, zda tvar bakterií nějak neovlivňuje jejich schopnost růst – pro čerpání živin z prostředí je zase třeba co největší poměr povrchu k objemu. Určitě je dále co zkoumat, třeba i analýzy bakterií v prostředí typu nemocnic se mohou odehrávat nejen na bázi genomu, ale jejich nebezpečnost lze od oka posuzovat i podle tvaru – čím kulatější, tím je kmen potenciálně rizikovější.
Shiladitya Banerjee et al. Mechanical feedback promotes bacterial adaptation to antibiotics, Nature Physics (2021). DOI: 10.1038/s41567-020-01079-x
Zdroj: Carnegie Mellon University / Phys.org
Poznámka PH: Jiná obdobná „čistě fyzikální“ reakce na vnější podmínky: poddruhy jednoho druhu podle teploty také mění poměr svého povrchu k objemu. To lze provést úpravami tvaru těla, takže jedinci v chladných oblastech jsou podsaditější, ale i čistě větší velikostí/hmotností: objem (produkce tepla) roste s třetí mocninou, povrch s druhou. Polární vlk je větší než jeho bratranec ze střední Evropy. Je-li cílem bakterie vystavované antibiotikům minimalizovat povrch, mohly by být rezistentní bakterie analogicky např. také větší.
