Sciencemag.cz
Doporučujeme
Cévnaté rostliny a sinice reagují na vzrůstající nadmořskou výšku odlišně.
Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – sinic. Sinice svojí přítomností významně pomáhají vyšším rostlinám v osidlování nehostinných vysokohorských pouští, pomáhají klíčit jejich semínkům a zlepšují přežívání mladých rostlin. Navzdory významu sinic v prostředí chladných vysokohorských pustin ale o jejich soužití s cévnatými rostlinami zatím nevíme mnoho.
Klára Řeháková a Kateřina Čapková z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a Biologického centra AV ČR a jejich spolupracovníci zkoumali vliv cévnatých rostlin na společenstva půdních sinic ve vysokohorském prostředí Himálají. Na unikátním gradientu nadmořské výšky, který se rozprostíral od 5 200 až po 6 000 metrů nad mořem, sledovali přímé i nepřímé vlivy ovlivňující soužití vyšších rostlin a sinic v půdě.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že cévnaté rostliny a sinice reagují na vzrůstající nadmořskou výšku odlišně. V případě cévnatých rostlin druhová bohatost, diverzita i pokryvnost rostlin klesají s rostoucí nadmořskou výškou. V případě sinic, které žijí v okolí cévnatých rostlin a v jejich rizosféře, se ale druhová bohatost, diverzita ani pokryvnost s nadmořskou výškou nemění. U sinic žijících ve volné půdě bez rostlinného pokryvu ovšem biomasa a druhová bohatost s nadmořskou výškou vzrůstají. Sinice jsou obecně více početné a druhově pestřejší ve volné půdě, kde nejsou v bezprostředním kontaktu s rostlinami. Soužití s rostlinami tedy není pro řadu druhů sinic vysokých hor výhodné, a tudíž jejich přítomnost nevyhledávají.
Řeháková, K., Čapková, K., Dvorský, M., Kopecký, M., Altman, J., Šmilauer, P., Doležal, J. 2017. Interactions between soil phototrophs and vascular plants in Himalayan cold deserts. Soil Biology & Biochemistry 115: 568-578.
DOI: 10.1016/j.soilbio.2017.05.020
Převzato z Blogu Botanického ústavu AV ČR
