Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kamenné artefakty blížící se svým tvarem koulím už léta matou archeology a paleoantropology. Jejich účel dosud zůstává předmětem intenzivních debat. Některé tyto koule vznikly už v oldowanu, jiné byly vyráběny ještě ve středním paleolitu.
Studie vědců z Hebrew University of Jerusalem, Tel Hai College a Rovira i Virgili University nyní zpochybňuje často uváděný názor, že šlo o vedlejší produkty při výrobě jiných nástrojů (tlučení kladiva o kovadlinku apod.). Za pravděpodobnější se naopak pokládá, že jde o záměrně vytvořené artefakty určené pro konkrétní účely.
Pro analýzu byl použit soubor 150 vápencových sféroidů z lokality ‚Ubeidiya (Izrael) starých přibližně 1,4 milionu let. Výzkum zahrnoval např. zkoumání otázky, nakolik se předměty skutečně blíží koulím, a jak konkrétně je opracován jejich povrch, v jakém pořadí vlastně tvar vznikal atd. ‚Ubeidiya pro nás dnes představuje nejstarší doklad použití technologie acheuléen mimo Afriku.
Výsledek zní, že sféroidy vznikly podle předem promyšlené strategie otloukání ze všech stran, s cílem transformovat původní tvar na co nejvíce se blížící kouli. Už raní lidé tedy zřejmě měli touhu po „ideální“ geometrii až symetrii. Je navíc možné, že to samé bude platit i v případě ještě starších sféroidů z Afriky, tam to podle autorů příslušné studie ještě ovšem bude třeba dokázat.
Vyplývá z toho, že tehdejší lidé dokázali kámen opracovávat poměrně přesně; měli dost času se tomu věnovat. Otázkou zůstává, co to vypovídá o kognitivních schopnostech tvůrců těchto koulí, a jakou roli vůbec tyto artefakty v jejich životě hrály. (K jakému druhu konkrétně patřili ti, kdo vyrobili koule v ‚Ubeidiya, to nevíme – v úvahu nejspíš připadá Homo ergaster, Homo erectus…?)
The limestone spheroids of ‚Ubeidiya: Intentional imposition of symmetric geometry by early hominins?, Royal Society Open Science (2023). DOI: 10.1098/rsos.230671. royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsos.230671
Zdroj: Hebrew University of Jerusalem / Phys.org
Poznámky PH: Samozřejmě by se jako využití artefaktů nabízely koule do nějakých praků, ale existence takových zbraní se v té době ještě nepředpokládá. Koulemi by se dalo házet v rámci nějaké hry, ale zase… Takže snad spíš prostě umělecké dílo vycházející z vnitřní touhy po nějak „ideální“ geometrii? (Nějaký test – nedávali by třeba takovému tvaru přednost i šimpanzi?) Mohly být součástí i jakýchsi (proto)náboženských rituálů. Ještě je snad zajímavé, že podobný tvar se přírodě nevyskytuje (?), nejde tedy o nápodobu, ale o abstrakci. Co k tomu ještě koho napadá dalšího?
napadá mi „učňovská zkouška“ z práce s nástroji na štípání kamene na běžném vápenci předtím, než adept dostal na zpracování pazourek, který se našel jen zřídka
a pro prapředky mohla být zábava mít něco, čím se dalo koulet, cvrnkat