Genetici se pokusili o rekonstrukci historie Japonska jen ze současné genetické situace, bez analýzy fosilní DNA.
Kolem r. 300 př. n. l. došlo v Japonsku v významné změně. Původní kultura Džomon (Jomon) byla po příchodu další migrace z Korejského poloostrova vystřídána kulturou Jajoi (Yayoi). Dnešní Japonci jsou potomky nositelů kulturu Jajoi, kteří s sebou přinesli znalost železa a pěstování rýže na zavodňovaných polích. Potomky kultury Džomon by mohli být Ainové žijící dnes na severu Japonska a dále na sever (Sachalin, Kurilské ostrovy, jih Kamčatky).
Otázkou zůstává, co se při příchodu nových osadníků odehrálo. Vědci z University of Tokyo nyní ověřovali hypotézu, zda původní kultura Džomon byla kolem roku 500 př. n. l. v úpadku a počet obyvatelstva Japonska v té době poklesl. Zajímavé je, že pro ověření této hypotézy byla použita současná genetická data, bez analýzy fosilní DNA.
Z doby konce kultury Džomon je známo méně nalezišť než z předešlého období. Mohlo by to souviset s úbytkem obyvatelstva, tehdy zde bylo relativně chladno a hladina moře nízko. Třeba kultura opravdu neprosperovala, mohla ale také existovat sídla na břehu, dnes zaplavená/archeologům nedostupná. Jak zjistit velikost tehdejší populace?
Vědci začali srovnáním chromozomu Y mužů z Japonska (z ostrovů Kjúšú, Šikoku i Honšú), Koreje, Číny a Vietnamu. Identifikovat se podařilo 6 skupin sekvencí společných a 1 skupinu sekvencí, kterou měli pouze japonští muži – ta zřejmě pocházela původně z kultury Džomon. Genetická informace od lidí Džomon přitom měla projít asi před 2500 lety „úzkým hrdlem“ (bottle neck). Důkazem má být, že moderní Japonci a lidé Džomon mají celkově společné asi 12 % genetické informace. Jedna ze sekvencí z doby Džomon se však vyskytuje u 35 % dnešních chromozomů Y, z čehož vyplývá, že tehdy musela být extrémně běžná (měli ji skoro všichni „Džomonové“). K takové homogenitě by mohlo dojít mnohem spíše v malé populaci.
Obecně mají japonští muži v chromozomu Y větší podíl Džomonů než ve zbytku genomu.
Zdroj: HeritageDaily a další
Poznámka PH:
Předpokládá se asi, že sekvence převládla náhodným posunem (driftem), při nějaké silnější selekci by k tomu mohlo dojít i ve větší populaci.
Výsledek o vývoji velikosti populace ovšem (subjektivně) závisí na současném splnění řady předpokladů; i když všechny z nich jsou snad samy o sobě rozumné/pravděpodobné, pravděpodobnost správnosti výsledku už tak vysoká být nemusí (něco jako „vynásobte čtyřikrát po řadě krát 0,8 a už máte pravděpodobnost výsledku jen 41 %“).
Je zvláštní, že v chromozomu Y mají noví příchozí menší podíl než celkově, tj. relativně častěji měli děti ženy nově příchozích a původní muži (?). Obvyklý scénář migrací je spíše ten, že nově příchozí pobíjejí muže starousedlíků a berou si jejichž ženy, takže svou původní genetickou stopu zanechají naopak právě především na chromozomu Y.