Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nebo řečeno opatrněji: lidé aktivní spíše ve večerních hodinách dosahují v kognitivních testech v průměru o něco lepších výsledků než ti aktivní spíše ráno, alespoň podle nové studie.
Výzkumníci z Imperial College London zkoumali údaje od více než 26 000 lidí, aby zjistili, jak spánek – včetně jeho délky, vzorců a kvality – ovlivňuje bystrost mysli a celkové kognitivní schopnosti. Na základě údajů z rozsáhlé databáze UK Biobank analyzovali informace o dospělých občanech Velké Británie, kteří vyplnili řadu kognitivních testů – včetně toho, zda se lidé označili za „sovu“ nebo „skřivana“ (podle toho, v kterou denní dobu se cítí být bdělejší a produktivnější).
Podle studie je spánek v rozmezí sedmi až devíti hodin denně pro funkci mozku optimální, neboť posiluje kognitivní funkce, jako je paměť, uvažování a rychlost zpracování informací. Naopak spánek kratší než sedm hodin nebo delší než devět hodin měl na mozkové funkce jednoznačně škodlivý vliv.
Sovy dosahovaly v testech lepších výsledků. Skřivani vykazovali v obou analyzovaných skupinách konzistentně nejnižší kognitivní skóre, přechodné typy a lidé jen s mírnou preferencí rána nebo večera byli někde mezi. (Poznámka: mimochodem podle výsledků měli tito „přechodní lidé“ podstatně blíže k sovám.) Tyto rozdíly byly statisticky vysoce významné a podle autorů studie je velmi nepravděpodobné, že by byly způsobeny náhodou.
Analýza byla upravena s ohledem na další zdravotní aspekty a faktory životního stylu, jako je věk, pohlaví, kouření, konzumace alkoholu a chronická onemocnění (srdeční choroby, diabetes). Mladší osoby a osoby bez chronických onemocnění dosahovaly v kognitivních testech obecně vyšších výsledků, totéž ti, kdo vedli zdravější životní styl.
Měli by se snad skřivani snažit změnit? „I když je možné změnit své přirozené spánkové návyky postupnou úpravou doby spánku, zvýšením expozice večernímu světlu a dodržováním konzistentního spánkového režimu, úplná změna z ranního na večerního člověka je složitá.“ (Poznámka PH: také jestli to za to vůbec stojí, alespoň pro toho, kdo musí ráno vstávat do práce, do školy…)
A ačkoli délka spánku vyšla jako zásadní faktor, lidé stěžující si na nespavost neměli ve svých skupinách výrazně nižší kognitivní výkon. (Poznámka PH: Tedy řekněme déle usínali, déle času strávili v posteli, ale pokud dokázali i tak naspat příslušné hodiny, pak jim mozek fungoval dobře, dalo by se asi říct.)
Raha West et al, Sleep duration, chronotype, health and lifestyle factors affect cognition: a UK Biobank cross-sectional study, BMJ Public Health (2024). DOI: 10.1136/bmjph-2024-001000
Zdroj: Imperial College London / MedicalXpress.com, přeloženo/zkráceno
