Pixabay License. Volné pro komerční užití

Srážky mohou vyvolat i sopečný výbuch

Dlouhodobý a místy i extrémní déšť způsobil nebo alespoň urychlil výbuch sopky Kīlauea na Havaji v květnu roku 2018. Takové tvrzení působí divně, nicméně má jít prostě o to, že vlhká hornina odolává tlaku magmatu jinak než suchá (v tomto případě tedy hůře).
Autoři příslušné studie uvádějí, že již dříve se prokázal možný vliv srážek na vznik zemětřesení. Jamie Farquharson a Falk Amelung nyní modelovali pomocí pozemních i družicových měření vývoj tlaku v příslušném vulkánu a vyšlo jim, že byl před výbuchem nejvyšší za asi půl století. Proto také sopka nevybuchla dříve, i když k nadprůměrným srážkám jistě docházelo také. Musely se potkat oba faktory. Navíc v roce před tímto výbuchem ani nedocházelo k nadzvedávání podloží – sám o sobě by tedy tlak zřejmě nestačil.
Historická data údajně naznačují, že i předcházející erupce sopky Kīlauea nastávaly častěji ve vlhkých obdobích místního roku.
Otázka zní, zda tento mechanismus funguje i nějak obecněji. Dřívější výzkumy spojovaly srážky jen s malými výrony plynů, nikoliv s rozsáhlými sopečnými výbuchy. Nakonec by se díky tomu třeba mohly nějak zpřesnit i systémy varování. Dále, nejde přímo o srážky, ale o vodu. Pokud třeba někde tají ledovce, může to změnit sopečnou aktivitu (Island?)? Režim srážek se ovšem v řadě míst světa mění rovněž.

Extreme rainfall triggered the 2018 rift eruption at Kīlauea Volcano, Nature (2020). DOI: 10.1038/s41586-020-2172-5 , https://www.nature.com/articles/s41586-020-2172-5
Zdroj: University of Miami/Phys.org

Poznámky PH:
Stojí to celé trochu na vodě, alespoň to tak vypadá z tiskové zprávy. Nicméně výsledky publikovány v Nature.
Dá se říct, že vlhké horniny by obecně byly méně odolné než suché, nebo jinde by deště způsobily opak (=zpevnění)? Člověka napadá: mokrá hornina bude těžší, takže bude naopak třeba větší tlak? Bude hrát nějakou roli, že při vyšší teplotě se voda začne vypařovat a růst tlaku způsobí pára?

Autor: Keith Drake – National Science Foundation, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Hyperbolické metamateriály fungují tak, jako by čas měl 2 dimenze

Metamateriály se nejčastěji zmiňují v souvislosti s optickou neviditelností, nicméně mohou mít i celou řadu …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close