Sciencemag.cz
Doporučujeme
V těžkých případech COVID-19 se dobře daří některým plísním a kvasinkám žijícím ve střevech. Tyto plísně pak zesilují nadměrný zánět související s onemocněním, a zároveň způsobují dlouhodobé změny ve fungování imunitním systému. Nový objev identifikuje skupinu pacientů, kteří by mohli mít prospěch ze specializované (dosud ale nedefinované) léčby zaměřené právě na střevní mikrobiom. K těmto výsledkům alespoň vedla nová studie vedená výzkumníky z Weill Cornell Medicine a NewYork-Presbyterian.
Na základě analýzy reálných pacientů i preklinických modelů výzkumný tým zjistil, že růst eukaryotních mikroorganismů ve střevním traktu, zejména kmenů kvasinek Candida albicans, vyvolává i zvýšenou odpověď imunitních buněk, jejichž působení může dále zhoršovat poškození plic. Pacienti si zachovávají zvýšenou imunitní odpověď a imunitní paměť proti těmto kvasinkám až rok po odeznění infekce SARS-CoV-2. Poškození imunitního systému tedy nemusí přímo následkem samotného viru; COVID-19 se v určitých případech může chovat podobně jako zánětlivé střevní onemocnění.
Tým stojící za studií poprvé zjistil tuto souvislost, když analýza vzorků krve pacientů z New York-Presbyterian/Weill Cornell Medical Center s diagnózou závažného onemocnění COVID-19 odhalila přítomnost protilátek vyladěných tak, aby napadaly kvasinky (plísně…) běžné ve střevech. Vědci pak zjistili, že v průběhu těžké formy COVID-19 se ve střevech pacientů zvýšila populace kvasinek, a to zejména jednoho druhu, Candida albicans.
Při zkoumání imunitního systému pacientů autoři studie dále zaznamenali paralelní nárůst jednoho typu imunitních buněk, neutrofilů. Při těžkém COVID-19 se nadměrné množství neutrofilů objevuje v plicích, kde jejich aktivita zhoršuje zánětlivou reakci. Na preklinických modelech výzkumníci zjistili, že myši, které nesly plísně od pacientů s těžkou formou COVID-19, produkovaly více neutrofilů v krvi a plicích a při infekci virem SARS-CoV-2 vykazovaly známky zvýšeného zánětu. Podání antimykotika však tyto příznaky zmírnilo.
Ze vzorků krve pacientů vědci rovněž odhalili důkazy o přetrvávajících změnách imunitního systému, o nichž se domnívají, že souvisejí se stavem známým jako dlouhý COVID, kdy příznaky přetrvávají (nebo se dokonce objevují nové) i po odeznění samotné infekce.
Když tým vyšetřil krev pacientů až rok poté, zjistil, že stále obsahuje protilátky proti plísním. Kromě toho při zkoumání kmenových buněk (progenitorů), z nichž vznikají neutrofily, se ukázalo, že tyto progenitory jsou připraveny reagovat na plísně. Imunitní protein IL-6, jehož tvorbu tyto plísně vyvolávají, zřejmě posiluje jak tvorbu a reakci neutrofilů, tak protilátek. Další experimenty pak vedly k závěru, že blokování IL-6 u pacientů nebo u myší tuto imunologickou paměť tlumí, což způsobuje, že produkce i aktivita neutrofilů a protilátek slábne.
Závěr z toho všeho? Přítomnost příslušných protilátek by snad mohla naznačovat, že pacient je více ohrožen dlouhým COVIDem. V úvahu by přicházely také terapie zaměřené speciálně na plísně nebo na imunologické změny, které vyvolávají.
Takato Kusakabe et al, Fungal microbiota sustains lasting immune activation of neutrophils and their progenitors in severe COVID-19, Nature Immunology (2023). DOI: 10.1038/s41590-023-01637-4 www.nature.com/articles/s41590-023-01637-4
Zdroj: Weill Cornell Medical College / Nature Immunology / MedicalXpress.com
Poznámka PH: Kvasinky vs. plísně – vyjma konkrétního druhu kvasinek se výše užívá spíše jako synonyma. (Plísně nejsou nikdy anaerobní, v tom je snad zásadnější rozdíl? Jinak „plísně“ ani „kvasinky“ stejně zřejmě nejsou monofyletické skupiny, takže…)
