Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů.
V kontrolovaném laboratorním experimentu vědci implantovali myším mikroby ze dvou druhů primátů s velkým mozkem (člověk a opice kotul) a jednoho druhu s malým mozkem (makak). (Poznámka PH: Přitom makak jávský ovšem používá nástroje; malý mozek zrovna u něj bych tedy nečekal.) Výsledky ukázaly, že myši s mikroby z druhů primátů s velkým mozkem produkovaly a využívaly více energie, zatímco myši s mikroby z druhu s malým mozkem ukládaly více energie ve formě tuku.
Závěr zní, že střevní mikrobi různých živočišných druhů ovlivňují biologické rozdíly mezi druhy. Znamená to i podporu pro hypotézu, že střevní mikrobi mohou usměrňovat i přímo evoluci. Nakonec – víme už, že mikrobi metabolismus člověka ovlivňují, mohou způsobovat (mírněji řečeno: přispívat k…) obezitu nebo inzulínovou rezistenci.
Po zavedení střevních mikrobů do myší bez mikrobů vědci měřili změny ve fyziologii myší v průběhu času, včetně přírůstku hmotnosti, procenta tuku, hladiny glukózy na lačno, funkce jater a dalších znaků. Sledovali také rozdíly v typech mikrobů a produkovaných sloučeninách, v jednotlivých skupinách myší.
Myši, které dostaly mikroby od lidí a kotulů, měly podobnou biologii, přestože tyto dva druhy primátů s větším mozkem nejsou navzájem blízce evolučně příbuzné. To naznačuje, že biologické podobnosti pozorované u myší naočkovaných jejich mikroby jsou způsobeny něčím jiným než společným původem – pravděpodobně jejich společnou vlastností, kterou je velký mozek. (Poznámka PH: možná; ale na základě tří různých mikrobiálních kultur mi to přijde krajně spekulativní. Nehledě k tomu, že člověk a kotul se od makaka budou jistě lišit i v řadě dalších vlastností.)
„Tato zjištění naznačují, že když se u lidí a kotulů nezávisle na sobě vyvinuly větší mozky, jejich mikrobiální společenstva se změnila podobným způsobem, aby pomohla zajistit potřebnou energii,“ uvádí hlavní autorka studie Katherine Amato z Northwestern University (PH: a tady je pak otázka, co označíme za prvotní a co za následek; v textu výše to bylo bylo vysvětlováno spíše naopak).
Elizabeth K. Mallott et al, The primate gut microbiota contributes to interspecific differences in host metabolism, Microbial Genomics (2024). DOI: 10.1099/mgen.0.001322
Zdroj: Northwestern University / Phys.org
Poznámka PH: Obecně se předpokládá, že růst mozku umožnil přechod na stravu s větším podílem masa/bílkovin a dále oheň s tepelnou úpravou jak masa, tak i škrobovin/hlíz (a tedy lepší vstřebávání, zvýšení energetického příjmu etc.).
ja bych mohl udelat studii o strefni flore na mozek i na generovani plynu. jsem v menze a trpim plynatosti.