Archiv článků: anorganická chemie

Vědci z MITu a University of Tokyo vytvořili struktury centimetrových velikostí, které které jsou naplněny stovkami miliard zarovnaných nanotrubiček z hexagonálního nitridu boru. Stěny nanotrubiček mají tloušťku 1 atomu. Hexagonálnímu (šesterečnému, šetiúuhelníkovému) nitridu boru ve 2D vrstvě se někdy říká bílý grafen. Kromě podobností s grafenem se ale v podstatných …

Na Zemi se mohl nějaký kyslík vyskytovat už před vznikem fotosyntézy (dnes) hlavního typu, vznikal třeba rozkladem vody vysokoenergetickým zářením. To ovšem šlo o mikroskopické koncentrace. Nová studie vědců z Newcastle University navrhuje jiný, vydatnější zdroj kyslíku. Peroxid vodíku se mohl vytvářet z hornin během pohybu geologických zlomů. Tento dodatečný …

Vědci pomocí sofistikovaných technik výpočetní chemie identifikovali novou cestu, jak se mohou vytvářet částice síry v atmosféře Venuše. Při rozkladu oxidu siřičitého ultrafialovým zářením vzniká atomární síra. Tím to ale nekončí, protože z ní se pak tvoří i molekuly S2, S4 a S8. Běžná žlutá (kosočtverečná, alfa) modifikace síry je …

Další kolo sporu… V roce 2019 došli vědci ze Stanfordovy univerzity k závěru, že peroxid vodíku se spontánně tvoří v mikroskopických kapičkách obyčejné vody. Běžná voda je tedy ve skutečnosti roztokem peroxidu, jehož je zde sice malé, ale měřitelné množství. Jev může mít i praktický význam vzhledem k tomu, že …

Monomolekulární vrstva vody, tedy jakýsi 2D materiál, se podle nových zjištění nechová ani jako kapalina, ani jako pevná látka, ale jako něco mezi. Vědci z University of Cambridge nazvali tuto dosud neznámou fázi hexatická voda. Dále zjistili, že při vyšším tlaku se 2D vrstva chová jako voda superionická (superiontová), kdy …

Maximalizovat efektivitu a minimalizovat náklady při výrobě vodíku pomocí solárního rozkladu vody – právě o to se snaží tým vědců pod vedením Zdeňka Hubičky z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Cílem výzkumu je pokrýt zařízení vyrábějící vodík vrstvou citlivou na světlo s dokonalými vlastnostmi tak, aby při osvětlení vyrábělo nejvyšší …

Platina je drahá. Její katalytické účinky jsou větší v kapalné podobě, což ale zase znamená provádět příslušnou chemickou reakci za vysoké teploty a tedy se značnou energetickou náročností – teplota tání platiny je 1 700 °C. A pokud se platinový katalyzátor používá v pevném stavu, musí být v katalytickém systému …

Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují jako senzory, počítá se s nimi pro procesory kvantových počítačů i další technologie. I když jde o jednoduchý materiál, výroba nanodiamantů je velmi obtížná. Problém byl dosud především s výrobou diamantových nanočástic, které budou mít …

Ve vodíkových palivových článcích se v současnosti jako katalyzátor používá především platina, eventuálně jiné drahé kovy. Existují sice i tzv. alkalické palivové články s polymerní membránou, které se bez drahých kovů obejdou, nemají ale dostatečný výkon ani životnost. Platina funguje jako katalyzátor pro obě reakce v článku (tj. oxidaci vodíku …

Baterie Li-S mají oproti dnes běžným Li-Ion několik výhod, alespoň potenciálně. Patří k nim zejména nižší cena (síra je levnější než kobalt) a vyšší energetická hustota (teoreticky až 10krát než Li-Ion, i když v praxi zatím spíše jen 2-3krát). Viz také: Baterie lithium-síra nabízejí větší kapacitu I zde se jako …