Archiv článků: antihmota

Proton je složen ze 2 kvarků u a jednoho kvarku d, kde by se v něm vzaly antikvarky? A co vůbec znamená, když v souvislosti s kvarky či antikvarky mluvíme o asymetrii? Vědci z Argonne National Laboratory popisují proton nepříliš obvyklým způsobem. Jeho základem jsou podle nich opravdu tři „hlavní“ …

Titulek neznamená existenci nějakého speciálního výpočtu prováděného na kvantových počítačích. Význam má mít naopak to, jaké máme s qubity a jejich provozem problémy. Následuje opět jeden z textů laicky poněkud obtížně uchopitelných. Takže, kvantoví teoretici se snažili nějak pomoci s problém kvantových počítačů, které realizují kvantové žíhání – obdobu žíhání …

Tedy nejprve vozit v kamionu, protože zařízení má rozměry 1,9 x 0,8 x 1,6 metru a hmotnost skoro tunu. Ale další miniaturizace může být rychlá, viz jak vypadaly první notebooky. Při experimentech s antihmotou zachytávají v CERNu antiprotony v zařízení Antimatter Decelerator (zpomalovač). Jedná se o past, kterou využívají vědci …

Antideuteron je jádro antideuteria (antihmotové obdoby těžkého vodíku), tedy objekt složený z antiprotonu a antineutronu. V CERNu se nyní v rámci projektu ALICE (A Large Ion Collider Experiment) na antideuteron podívali podrobněji, a to především z hlediska toho, že tyto částice mohou mít vztah k temné hmotě. Mezi kandidáty na …

Pokud by mohlo docházet k této reakci, znamenalo by to, že neutrina jsou současně svými vlastními antičásticemi. Vědci z laboratoře Facility for Rare Isotope Beams na Michigan State University ve spolupráci s odborníky z University of North Carolina-Chapel Hill a španělské Universidad Autonoma de Madrid vypracovali teoretický model pro speciální …

Známé hardony vznikají spojením 2 nebo 3 kvarků, respektive antikvarků. Ze tří kvarků jsou složeny baryony (ze tří antikvarků jejich antičástice) proton a neutron, z 1 kvarku a 1 antikvarku mezony. Kromě toho existují i exotické částice složené ze 4 a 5 kvarků, tetrakvarky a pentakvarky. Nový typ čtyřkvarkové částice …

Nový výzkum opět oprašuje myšlenku, že rozdílné vlastnosti neutrin a antineutrin mohou vysvětlit, proč ve známém vesmíru převládá hmota nad antihmotou. Neutrina jsou stále záhadou. Teorií zde existuje nepřeberně, podle některých názorů mohou být např. neutrina a antineutrina totožná, šlo by tedy o Majoranovy fermiony. Nový výzkum navazuje na myšlenky …

Může kolem normálního atomového jádra namísto elektronu obíhat stabilně antiproton? Při srážkách částic a antičástic, jaké se provádí např. v CERNu, vzniká celá řada exotických objektů. Tasko Grozdanov (University of Belgrade, Srbsko) a Evgeni Solov’ev (Institute of Nuclear Research, Rusko) jednu takovou exotickou formu (spíše obdobu) helia vyrobili. Úspěchem je …

Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …

Majoranovy fermiony, částice, které by současně byly svými vlastními antičásticemi, podle všeho neexistují. Respektive jejich existence se nepodařilo potvrdit, a to alespoň ve verzi, s níž se koketovalo v roce 2017. Tehdy mělo jít o tzv. chirální Majoranovy fermiony. Vědci z Penn State University a University of Wurzburg prošli „důkazy“ …