Podle jedné teorie by neutrina mohla být svými vlastními antičásticemi, jednalo by se tedy o tzv. Majoranovy částice. Experiment GERDA prováděný v podzemní laboratoři v italském Gran Sasso v této souvislosti s dosud největší citlivostí ověřuje možnost, že by neutrony mohly podléhat dvojitému beta rozpadu. Standardní model totožnost neutrin a …
více »Kvantové počítače z Majoranových fermionů
Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …
více »Experiment na srážeči protonů s antiprotony v CERN UA-2
Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …
více »Další paradox ukazuje konflikt kvantové fyziky s lokálním realismem
Fyzik Lucien Hardy v roce 1993 navrhl paradox, podle něhož existuje pravděpodobnost, že při interakci částice s antičásticí (ve spojení s interferometrem) nedojde k jejich anihilaci. Nejde přitom o žádné číslo limitující k nule, ale o slušných 6-9 %. Popsaný paradox má prý podobně jako Bellovy nerovnosti ukazovat, že kvantová …
více »Stojí za výskytem antihmoty temná hmota?
Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly? Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže …
více »Asymetrie u antiprotonu se nekoná
Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …
více »Proč hmota převládá nad antihmotou
Neutrina a antineutrina se prý nechovají tak docela stejně. Mohlo by to nějak vysvětlit, proč kolem nás nepozorujeme stejně hmoty a antihmoty a neustále neanihilují? Nové experimenty prý naznačují, že vlastnosti neutrin a antineutrin nemusejí být úplně zrcadlové. Laik tomu samozřejmě může těžko rozumět (Jsou to pak vůbec antineutrina? Navíc …
více »Anihilace temné hmoty?
Žijeme ve zlaté době astrofyziky. Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru, temné energie, detekce gravitačních vln – a nyní tu máme novinku týkající se výzkumu povahy temné hmoty. Temná hmota tvoří podle stávajících předpokladů asi 23 % z „celkové energie“ vesmíru. Vlastně jediné, co o ní víme, je to, že nezáří, …
více »Asymetrie mezi hmotou a antihmotou
Vědci z mezinárodní kolaborace D0 z Fermiho národní urychlovačové laboratoře provozované americkým ministerstvem pro energetiku (Department of Energy) v pátek 14.5.2010 oznámili, že nalezli důkaz výrazného narušení symetrie mezi hmotou a antihmotou v chování částic obsahujících b kvark, jež přesahuje efekt očekávaný současnou teorii, tzv. Standardním modelem částicové fyziky. Nový …
více »