Archiv článků: antihmota

Majoranovy fermiony, částice, které by současně byly svými vlastními antičásticemi, podle všeho neexistují. Respektive jejich existence se nepodařilo potvrdit, a to alespoň ve verzi, s níž se koketovalo v roce 2017. Tehdy mělo jít o tzv. chirální Majoranovy fermiony. Vědci z Penn State University a University of Wurzburg prošli „důkazy“ …

Casimirův jev vytváří „kvantovou past“. Marsotřesení. Rekordní magnetické pole. Kvantová interference antihmoty. Stín černé díry. Deset nejvýznamnějších prací z oblasti fyziky za rok 2019 vybral elitní tým pěti redaktorů časopisu Physics World. Ti společně s dalšími odborníky prostudovali stovky publikovaných prací a vybrali z nich ty, které splňovaly následující kritéria: …

Ve snaze vysvětlit existující asymetrii mezi hmotou a antihmotou si fyzikové z japonského centra RIKEN zkusili vzít na pomoc temnou hmotu. Je sice na pohled zvláštní vysvětlovat jednu záhadu (proč je ve vesmíru méně antihmoty) pomocí jiné (jaká je podstata temné hmoty? a existuje vůbec?), nicméně proč to nezkusit. Pokud …

Podle jedné teorie by neutrina mohla být svými vlastními antičásticemi, jednalo by se tedy o tzv. Majoranovy částice. Experiment GERDA prováděný v podzemní laboratoři v italském Gran Sasso v této souvislosti s dosud největší citlivostí ověřuje možnost, že by neutrony mohly podléhat dvojitému beta rozpadu. Standardní model totožnost neutrin a …

Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …

Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …

Fyzik Lucien Hardy v roce 1993 navrhl paradox, podle něhož existuje pravděpodobnost, že při interakci částice s antičásticí (ve spojení s interferometrem) nedojde k jejich anihilaci. Nejde přitom o žádné číslo limitující k nule, ale o slušných 6-9 %. Popsaný paradox má prý podobně jako Bellovy nerovnosti ukazovat, že kvantová …

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly? Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže …

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …

Neutrina a antineutrina se prý nechovají tak docela stejně. Mohlo by to nějak vysvětlit, proč kolem nás nepozorujeme stejně hmoty a antihmoty a neustále neanihilují? Nové experimenty prý naznačují, že vlastnosti neutrin a antineutrin nemusejí být úplně zrcadlové. Laik tomu samozřejmě může těžko rozumět (Jsou to pak vůbec antineutrina? Navíc …