Mosaz – slitina mědi a zinku – byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Velmi rychle se rozšířila i do zaalpské Evropy, dosud však nebylo jasné odkud. Vědci v čele s badateli z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby během nejnovějšího výzkumu zjistili, že …
více »Objevili nejstarší brčka na pití piva
Jak známo, ve starověké Mezopotámii se pivo pilo brčky (slámkami), protože obsahovalo obilky a další nefiltrované příměsi. Nejstarší taková brčka fyzicky známe nejspíš z Kavkazu, jsou z doby asi 3000 př. n. l. Samotný nález byl učiněn už v roce 1897 v kurganu (mohyle) v Majkopu. V hrobě byly kromě …
více »V říši Huari se pilo pivo s halucinogeny
Kultura Huari (Wari) existovala v severním a středním Peru zhruba v období 500–1000 n. l. V severním Peru tak zaujímala období mezi říšemi Mochiců a Chimuů. Na jihu s ní sousedila kultura s centrem v Tiahuanacu (Tiwanaku). Z poslední době archeologických nálezů z doby Huari přibylo, mj. se jedná i …
více »Chrám v Tel Moce se podobá Šalomounovu, v Bibli se o něm ale nepíše
Lokalita Tel Moca leží nedaleko Jeruzaléma a výzkum zde probíhá již od roku 2019. Vědci Evangelické teologické fakulty UK a Centra biblických studií AV ČR a UK se již řadu let úspěšně podílí na archeologickém výzkumu v Izraeli. V této zemi úspěšně působí na několika místech a nyní zaznamenali spolu …
více »Unikátní zlatý poklad z doby stěhování národů z Rakovnicka
Na zlaté přezce se jedná o dosud nejstarší užití českého granátu v historii šperkařství vůbec. V roce 2020 byl na Rakovnicku objeven historický unikátní poklad zlatých šperků, zdobených drahokamy pomocí náročné přihrádkové techniky. Na základě srovnání a řady proběhlých odborných analýz, provedených mezinárodním vědeckým týmem pod vedením Muzea T. G. …
více »Kolísání magnetického pole dává archeologům novou metodu datování
Plus navíc by nás tyto informace mohly uklidnit při obavách z toho, jak je dnes magnetické pole relativně slabé. Nový výzkum analyzuje kolísání magnetického pole na Blízkém východě mezi lety 8000–6000 př. n. l. Získá tak archeologie novou metodu datování? Vědci z Tel Aviv University, Istituto Nazionale di Geofisica e …
více »Třetí genetický zdroj současných Japonců
Až dosud se předpokládalo, že současní obyvatelé Japonska jsou potomky mezolitiků z kultury Džomon (do asi 900 př. n. l.; nicméně kultura měla v pozdním období i určité neolitické rysy, snad se i pěstovaly některé plodiny; a už ve velmi dávné minulosti se vyráběla keramika) a zemědělců z období Jajoi …
více »Na Hedvábné stezce předcházeli zemědělci kočovníkům
Archeologové při výzkumné expedici v jižním Kyrgyzstánu nalezli sedm sídlištních pahorků, které poskytují obraz o životě na známé euroasijské hedvábné stezce od 1. tisíciletí př. Kr. Interdisciplinární výzkum propojuje archeologii s geologií, pedologií, paleobotanikou a etnografií. „Zaměřili jsme se na lokalitu Ak-Jar v podhůří Pamíru, kudy procházela jedna z hlavních …
více »Nález hrobu z obdobia sťahovania národov
Po náhodných nálezoch hrobu zo staršej bronzovej doby a hrobu z neskorej kamennej doby priniesla spolupráca s Policajným zborom SR ďalší dôležitý nález. V meste Gbely majiteľ pozemku počas kopania základových rýh na novú garáž v mieste zbúranej starej garáže a šopy pristavanej k rodinnému domu narazil na ľudskú lebku …
více »Pod Řípem odkryli další mohylu
Další dlouhou mohylu zkoumají archeologové u Vražkova na Podřipsku. Ukrývala dva hroby z pozdní doby kamenné. Unikátní projekt českých vědců zahrnuje vedle archeologického výzkumu i rozsáhlé chemické rozbory půdy. Přináší tak zcela nové informace o téměř 6000 let starých pohřebních stavbách Evropy. Po výzkumu unikátně zachovalé mohyly v nedalekých Dušníkách …
více »