Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …
více »Archeologické nálezy jantaru
Zhruba ze stejné doby jako v Anglii jsou i z Moravského krasu známy nečetné nálezy jantaru. Jantar byl nalezen v magdalénienských tábořištích v jeskyních Žitného, Kůlna a Pekárna. Jedná se o neopracované a neprovrtané kousky jantaru, u kterých je sporné, zda vůbec mohly být využity jako šperky. Pravděpodobně byly do …
více »Zrekonstruovali podobu ženy pohřbené před 4 000 lety u Pardubic
Světlá pleť, hnědé vlasy a hnědé, široko od sebe posazené oči, výrazná brada, drobnější postava, ozdobená bronzovými a zlatými šperky a nádherným náhrdelníkem z jantaru: tak vypadala žena pohřbená s přepychovou výbavou v Mikulovicích u Pardubic. Přesnou a vědecky podloženou rekonstrukci její podoby dokončila antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej …
více »Genetická data z orknejské doby bronzové jsou divná
Až dosud se předpokládalo, že Orkneje se od migrací doby bronzové nacházely víceméně stranou a ostrovy byly dále osídleny místní populací, potomky zdejších neolitiků/eneolitiků. Ve zbytku Evropy v té době naopak došlo k rozsáhlým migracím z východu, které byly spojeny s rozšířením indoevropských jazyků (ve střední Evropě toto spadá již …
více »Bronzové dýky byly nože na maso
K čemu se v době bronzové používaly dýky? Podobně jako v případě mečů se zvažují dvě hlavní vysvětlení: mohlo jít o předměty statusové (doklad prestiže a moci, předmět směny, uchovatel hodnoty, věc do hrobu…) nebo primárně funkční. Zatímco u meče uvažujeme o zbrani vs. symbolu, v případě dýky (poznámka: tedy …
více »Proč známe z Čech tak málo římských věcí?
Za Augusta římské legie táhly proti Marobudovi a nejspíš dospěly až někam do středních Čech. Posléze Římané měli předsunuté základny na jižní Moravě (Mušov), římský tábor se našel u Olomouce. Přesto ale v samotných Čechách máme především ze starší doby římské římských památek jen minimum, vlastně římská kultura se na …
více »Genetická analýza klade původ Avarů na Dálný východ
V archeogenetickém výzkumu vědci analyzovali 66 jedinců z Karpatské kotliny, včetně osmi vůbec nejbohatších avarských hrobů. Multidisciplinární výzkumný tým genetiků, archeologů a historiků z řady institucí z Evropy, Asie a Severní Ameriky, včetně Zuzany Hofmanové z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, získal první lidská genomická data, která …
více »Válečné vozy Sumerů asi tahali kříženci domácích a divokých oslů
Slavná sumerská Standarta z Uru, aktuálně umístěná v Londýnském muzeu, znázorňuje vojenské využití zvířat neznámého druhu. Ta zde táhnou bojové čtyřkolové vozy, a to nejen na bojiště (jako v Iliadě, kde ale bojovníci před samotným soubojem většinou z vozu sestupovali a bojovali pěšky), ale zřejmě i přímo v bitvě. Na …
více »Kalendář ve Stonehenge měl být podobný staroegyptskému
To, že Stonehenge mohlo hrát roli jakéhosi kalendáře, se předpokládá už dlouho. Orientace související se slunovraty je evidentní (takže památka i dnes láká všemožné potřeštěnce k příslušným „oslavám“). Nový výzkum nyní ale ukázal, jak by mohl monument odpovídat „kalendáři jako celku“. Timothy Darvill z Bournemouth University vyšel z toho, že …
více »Willendorfská venuše pochází nejspíš z Itálie
Téměř 11 cm vysoká figurka Venuše byla nalezena v rakouském Willendorfu. Jedná se o jeden z příkladů nejstaršího umění v Evropě. Soška je vyrobena z oolitu, horniny, která se ve Willendorfu ani v jeho okolí nevyskytuje (ooloit je hornina složená z ooidů, tedy vejčitých nebo kulovitých součástek; chemicky jde v …
více »